Slovenské důchody: „Hlavně aby to bylo dřív, než zemřeme“

Zatím stále marný boj za rovné zacházení s bývalými zaměstnanci někdejších Československých státních drah svádí ochránce a poškození důchodci s Českou správou sociálního zabezpečení ve věci tzv. slovenských důchodů. Ochránce je přesvědčen, že zaměstnanci organizačních jednotek ČSD v Litoměřicích, Olomouci a Stodu byli vždy zaměstnanci ČSD se sídlem v Praze, proto jim náleží český důchod ze všech dob pojištění a nikoli jen z doby po rozdělení Československa. Stejný závěr přijaly i Krajské soudy v Ostravě a Ústí nad Labem. I přes tato již řadu měsíců pravomocná a vykonatelná soudní rozhodnutí trvá ČSSZ na tom, že zaměstnavatelem byla organizační jednotka se sídlem v Bratislavě a odmítá bývalým zaměstnancům český důchod vyplácet.

Kromě skutečnosti, že ČSSZ nerespektuje závazná soudní rozhodnutí, ochránce poukazuje ve své kritice i na skutečnost, že sama ČSSZ nepostupuje ve svém rozhodování jednotně. Devíti z deseti zaměstnanců stejného pracoviště byl bez problémů přiznán český důchod, desátý zaměstnanec dostal zcela bezdůvodně důchod slovenský. ČSSZ tak diskriminačně vytváří tři skupiny zaměstnanců – ty s českým důchodem za všechny doby pojištění, ty, kdo pobírají dílčí slovenský důchod a ČSSZ jim ho dorovnává do výše českého důchodu, a třetí skupinou jsou ti, kdo pobírají dílčí důchod z ČR a dílčí ze SR. Přitom se jedná o zaměstnance stejného pracoviště ve stejném období.