Snižování platu učitelkám mateřských škol v rámci úspor

Podle Katalogu prací mohou být učitelé mateřských škol zařazeni buď do 8. nebo 9. platové třídy podle toho, zda se podílí na tvorbě vzdělávacího programu třídy mateřské školy, a zda aplikují vzdělávací a výchovné metody včetně případné individuální práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami (9. platová třída). Některé učitelky ve svých stížnostech uváděly, že byly na jeden měsíc účelově ponechány v 9. platové třídě, aby vytvořily vzdělávací program na celý rok, a pak byly z úsporných důvodů převedeny do 8. platové třídy, protože to už vzdělávací program „jen aplikují“. Učitelky byly přesvědčeny o tom, že změněná pracovní náplň, z níž bylo vyňato vytváření školních a třídních vzdělávacích plánů, neodpovídá cílům stanoveným v Rámcovém vzdělávacím program pro předškolní vzdělávání, vydaném MŠMT v souladu s § 4 odst. 3 školského zákona. Metodický pokyn přitom výslovně stanoví, že: „Nedostatek finančních prostředků není důvodem pro zařazení zaměstnance do nižší platové třídy, než která mu přísluší podle náročnosti požadované a vykonávané práce v souladu s katalogem prací. Nelze proto zařazovat obecně, např. učitele do 11. platové třídy, vychovatele, pedagogy volného času a učitelky mateřských škol do 8. platové třídy.“

Z šetření bylo zástupce ochránce bylo zjevné, že došlo k plošnému snížení objemu finančních prostředků v regionálním školství a důsledkem byly změny v platovém zařazení pedagogických pracovnic, které byly nedostatkem financí vynuceny. Zaměstnavatelé hledali řešení pokud možno v mezích zákona a podzákonných předpisů, zda však nedošlo k porušení školských předpisů zůstalo otevřenou otázkou. K porušení právních předpisů by mohlo dojít i v případě, kdy zaměstnavatel účelově a pouze formálně vypustil z charakteristiky pracovní náplně klíčovou činnost, na základě níž je nutno zaměstnance dle katalogu prací odměňovat již v 9. platové třídě.

Zástupce ochránce dospěl po šetření k závěru, že jednotlivým oblastním inspektorátům práce nelze vytknout žádná zásadní pochybení u běžných kontrol dodržování pracovněprávních předpisů ze strany zaměstnavatelů. Z celkového kontextu případů však podle zástupce ochránce jednoznačně vysvítá, že důvodem snižování platů pedagogických pracovnic byla výhradně úsporná opatření. Přeřazováním do nižších platových tříd tak docházelo k obcházení právních předpisů v oblasti školství, což už inspektoráty práce postihnout nemohou.

Jakkoli je v otázkách odměňování pedagogických pracovníků a pracovnic omezena i věcná působnost ČŠI, není odměňování zcela mimo její kompetence. Úkolem MŠMT je pak sledovat situaci a metodicky na tomto poli působit. K řešení problému proto zástupce ochránce doporučil provádět společné kontroly ČŠI a oblastních inspektorátů práce u těch školských zařízení, kde pochybnost o dodržování právních předpisů buď na úseku pracovněprávních či školských předpisů vyvstane. Jen společným postupem je možné obcházení či porušování právních předpisů odhalit a zajišťovat nápravu.

ČŠI iniciativu zástupce veřejného ochránce práv uvítala,  již dříve navrhovala Státnímu úřadu inspekce práce společný postup.

Nedostatek finančních prostředků nemůže být jediným důvodem pro zařazení pedagogického pracovníka či pracovnice do nižší platové třídy, než která mu/jí přísluší podle náročnosti požadované a vykonávané práce v souladu s Katalogem prací. V takovém případě by se mohlo jednat o obcházení školského zákona a jeho cílů i přesto, že postup zaměstnavatele (školského zařízení) by nevykročil z mezí pracovněprávních předpisů.

Zpráva o šetření