Ukončení šetření plošného vyplácení dávek v hmotné nouzi

Zástupkyně veřejného ochránce práv ukončila šetření ve věci plošného vyplácení dávky pomoci v hmotné nouzi v poměru 70 % formou věcné dávky a 30 % formou peněžité dávky, k němuž přistoupilo město Litvínov.

Občané Litvínova, kteří se na ochránce obrátili, poukazovali na řadu problémů, např. na skutečnost, že díky poukázkám nemají dostatek finančních prostředků na úhradu nájemného a energií, které nepokryje příspěvek na bydlení, nemají peníze na doplatky za léky, platby výživného apod. Kriticky upozorňovali i na skutečnost, že za poukázky je možné nakupovat jen v některých, mnohdy dražších obchodech, a obchody na poukázky nevracejí nazpět.

Vzhledem k tomu, že problém se netýká pouze osob, které se na ochránce obrátily přímo, ale mnohem širšího okruhu příjemců dávek v Litvínově, a rovněž v některých dalších městech se k podobné formě výplaty dávek přistupuje, zahájila v této věci zástupkyně ochránce šetření z vlastní iniciativy s cílem posoudit soulad zvoleného postupu se zákonem a rovněž analyzovat úlohu všech zúčastněných subjektů, tedy nejen Městského úřadu Litvínov, ale rovněž krajského úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí, v této záležitosti.

Šetření bylo ukončeno podle § 18 zákona o veřejném ochránci práv se zjištěním pochybení na straně dotčených úřadů. Zákon o pomoci v hmotné nouzi zcela jednoznačně umožňuje vyplácet dávku nepeněžitou formou pouze v případech, kdy je zjevné, že by příjemce nevyužil dávku k účelu, k jakému je určena. Poskytnutí dávky v nepeněžité formě tedy musí vždy předcházet individuální posouzení každého příjemce. Zákon v žádném případě neumožňuje postupovat plošně, jak k tomu přistoupilo město Litvínov.

Vyplácení dávek pomoci v hmotné nouzi formou poukázek vnímají příjemci jako určitou sankci a znevýhodnění oproti ostatním občanům. Tato forma pomoci jim totiž neumožňuje svobodně rozhodovat o uspokojování potřeb, svobodně vybírat obchody i zboží. Omezováni jsou navíc občané, kteří objektivně a dlouhodobě nemohou svoji situaci v regionu s vysokou nezaměstnaností řešit (lidé nad 50 let, postižení, matky s malými dětmi aj.). Pro takové omezování neexistuje podle zástupkyně veřejného ochránce práv žádné zákonné oprávnění.

Kromě zmíněného principiálního pochybení odhalilo šetření i další nedostatky v obecném postupu městského úřadu a rovněž v řešení individuálních případů občanů města. Veškerá zjištění byla shrnuta do závěrečné zprávy, kterou zástupkyně ochránce zaslala Městskému úřadu Litvínov. Město má nyní zákonnou lhůtu 30 dnů, aby se k výsledkům šetření vyjádřilo a informovalo zástupkyni veřejného ochránce práv o opatřeních k nápravě. Vzhledem k závažnosti případu a dotčení dalších orgánů státní správy, zaslala zástupkyně ochránce zprávu také Krajskému úřadu Ústeckého kraje, Ministerstvu práce a sociálních věcí, Ministerstvu vnitra a Úřadu na ochranu hospodářské soutěže s žádostí o součinnost a vyjádření z hlediska možného uplatnění jejich pravomocí.