Postup matrik v případě domácích porodů musí být přiměřený

V případech, kdy se dítě narodí mimo zdravotnické zařízení a matce ani následně nebyly poskytnuty zdravotní služby, zákon o matrikách vyžaduje, aby jeden z rodičů předložil matričnímu úřadu kromě běžných dokladů (oddací list, případně rodné listy, doklad totožnosti, prohlášení o jménu, případně o příjmení) ještě další doklady prokazující skutečnost, že matkou dítěte je žena, která je uváděna, že ho porodila.

Tento zákonný požadavek považuje veřejná ochránkyně práv za rozumný a přiměřený. Matrika musí mít za prokázané, že oznamovatelé narození jsou skutečně rodiči dítěte. V poslední době se však setkala s několika dotazy, z nichž plynulo, že tam, kde zákon hovoří o zdravotních službách, matriční úřad žádá potvrzení lékaře, a to i v případě, kdy byla matce poskytnuta poporodní péče porodní asistentkou. Požadavek na lékařské potvrzení však ze zákona nevyplývá. „Zdravotní služby poskytují nejen lékaři, ale i nelékařští zdravotníci, například porodní asistentky,“ vysvětluje veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová ustanovení § 16 odst.4 zákona o matrikách a doplňuje: „Jestliže porodní asistentka oprávněná k poskytování poporodní péče poskytla matce dítěte následně po porodu zdravotní služby, nemusí rodiče předkládat další doklady. Stačí, když narození dítěte ohlásí porodní asistentka.“

Ani v případě, kdy matce nebyly ani následně po porodu poskytnuty zdravotní služby, nemusí matka nezbytně vyhledat lékaře jen proto, aby vyhověla matričnímu úřadu a aby bylo možné dítě zapsat do matriky. Rozsah dokazování a použité důkazní prostředky k prokázání mateřství závisí vždy na konkrétních okolnostech. V některých případech mohou postačovat svědecké výpovědi, v jiných může být požadavek matričního úřadu na předložení lékařského potvrzení, že žena skutečně porodila, opodstatněný. Pouhé čestné prohlášení rodičů o narození dítěte v případech domácího porodu bez následně poskytnuté zdravotní služby nepovažuje veřejná ochránkyně práv za dostatečné k prokázání mateřství. Současně ale upozorňuje, že pokud má matriční úřad důvodné pochybnosti o mateřství ženy, je jeho povinností provést vlastní šetření ke zjištění skutečností zapisovaných do matriky.

Ze zákona o matrikách rovněž nevyplývá, že by v rodině po plánovaném domácím porodu mělo probíhat šetření orgánu sociálně-právní ochrany dětí. „Považuji za chybu, jestliže rodiče oznámí narození dítěte v domácím prostředí a matriční úřad se automaticky obrátí na orgány sociálně-právní ochrany dětí. K šetření rodiny sociálními pracovníky není důvod a zákon to ani nepředpokládá. Samotný plánovaný domácí porod a narození dítěte mimo zdravotnické zařízení není skutečností, ze které by plynulo, že rodiče neplní své povinnosti, případně zneužívají práva vyplývající z rodičovské odpovědnosti,“ uvedla k tomu ochránkyně.