Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy porušuje zákon při přezkumech maturitních zkoušek

„V roce 2016 jsem zahájila šetření, při kterém naši právníci analyzovali 500 náhodně vybraných spisů vedených ministerstvem ve věci přezkumů maturitních zkoušek. Z analýzy vyplynulo několik oblastí, které odporují zákonu. Jedná se například o poskytování všech materiálů, ze kterých ministerstvo při rozhodování vychází nebo o řádné odůvodňování jednotlivých rozhodnutí, aby byla srozumitelná a přezkoumatelná tak, jak vyžaduje judikatura Nejvyššího správního soudu,“ říká k případu ombudsmanka Anna Šabatová a dodává: „přes opakovaná jednání s ministerstvem však bohužel nedošlo k nápravě nezákonného jednání.“

Chyby v praxi přezkumů maturitních zkoušek

• Při prověřování stížností na průběh zkoušky si ministerstvo neopatřuje vyjádření přítomných maturantů. Ministerstvo se v těchto případech zeptá organizátorů, zda bylo vše v pořádku. Vychází tak pouze z výpovědí osob, které se samy mohly nebo měly pochybení dopustit. Ministerstvo tak není schopno zjistit objektivní průběh událostí, které má zkoumat.
• Ministerstvo maturantům neposkytuje všechny materiály, z nichž při rozhodování vychází. Není tak naplněno zákonné právo maturantů se řádně seznámit se všemi relevantními podklady a vyjádřit se k nim. Podklady jsou maturantům poskytovány pouze na výslovné požádání a ani tehdy je nezískají kompletní.
• V mnoha případech nebyla rozhodnutí ministerstva řádně odůvodněna, odpovědi byly šablonovité. Například rozebíraly, co maturant nenamítal a jindy nereagovaly na konkrétní námitky.
• Dle zákona má ministerstvo vyzývat studenty v případě, kdy je jejich žádost o přezkoumání maturitní zkoušky neúplná, k jejímu doplnění, aby studenti mohl specifikovat své konkrétní námitky. Ministerstvo však maturanty nevyzývá k doplnění, ale provádí vždy kompletní kontrolu zkoušky. Kontrola je tak často neefektivní a přitom se nevěnuje konkrétním námitkám.
• Některé formulace v maturitní vyhlášce a na dalších místech vyvolávají dojem, že ministerstvo nemá skutečný zájem na tom, aby maturanti své žádosti o přezkum podrobně odůvodňovali. Ministerstvo například doporučuje žádat o přezkum celého testu, ne se odvolávat k jednotlivým úlohám.
• Maturanti mohou nyní vznášet námitky k průběhu zkoušky do protokolu. Protokol ale v současnosti nepodepisuje maturant, který námitky vznáší a není jasné, jestli jsou maturanti seznámeni s obsahem protokolu a mohou vyjádřit případný nesouhlas s jeho zněním. Setkali jsme se s případem, kdy maturanti namítali do protokolu místy nesrozumitelnou nahrávku z anglického jazyka. Až během přezkumu celé události se ukázalo, že stížnost nebyla do protokolu vůbec zanesena.
• Ombudsmanka ze svého šetření vyrozuměla, že stávající situace u přezkumu maturitních zkoušek může být z části dána nedostatkem personálu, proto apeluje na ministerstvo, aby se na řešení tohoto problému důsledně zaměřilo.

Již několikrát se stalo, že soud označil rozhodnutí MŠMT za nepřezkoumatelná pro nedostatky v odůvodnění, protože ministerstvo nereagovalo na námitky maturanta či reagovalo nedostatečně, nezdůvodnilo, jakými úvahami se při svém rozhodování o žádosti řídilo, z čeho vycházelo, proč bylo uděleno právě tolik a tolik bodů a podobně. Často proto není možné zjistit, zda ministerstvo rozhodlo správně nebo chybně. MŠMT tímto svým postupem nerespektuje judikaturu Nejvyššího správního soudu ohledně využívání správního řádu v případech přezkumů. 

Sankce: http://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/6058 

Závěrečné stanovisko: http://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/5794 

Zpráva o šetření: http://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/4634 

 Usnesení vlády ze dne 18. července 2018 (133.7 kB, Adobe Acrobat dokument)