První zpráva ombudsmanky z monitorování práv lidí s postižením

Od 1. ledna 2018 se veřejný ochránce práv stal monitorovacím orgánem podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a měl by se systematicky věnovat problémům lidí s postižením a hledat komplexní řešení. Zpráva ombudsmanky shrnuje první rok působnosti, v některých oblastech s přesahem do první poloviny roku 2019. Ombudsmanka v ní informuje o tématech, na něž se zaměřila, o prvních zjištěních, osvětových aktivitách aj.

„Přestože první rok ještě nemohl v oblasti práv lidí s postižením přinést viditelné změny, některá dílčí zjištění ze zahájených výzkumů dokládají, že práva lidí s postižení zůstávala léta stranou pozornosti společnosti. Chybí služby a nejrůznější podpůrná opatření, která by lidem s postižením umožnila plné zapojení do společnosti. Především je ale třeba postupně měnit pohled společnosti na lidi s postižením, zbavovat se předsudků a stereotypů,“ uvádí ve zprávě ombudsmanka Anna Šabatová.

Prvním krokem ombudsmanky v rámci nové působnosti bylo co nejširší aktivní zapojení lidí se zdravotním postižením do monitorovací činnosti. Ombudsmanka především jmenovala jedenáctičlenný poradní orgán, jehož členy jsou přímo lidé s postižením a lidé, kteří se jejich právům dlouhodobě věnují. Ti při pravidelných setkáních přicházejí s poznatky z praxe, s tématy a náměty, z nichž pak ombudsmanka vychází při formulování doporučení, připomínkování právních předpisů i v osvětové činnosti. Ombudsmanka také oslovila 356 neziskových organizací věnujících se právům lidí s postižením a se 60 navázala spolupráci.

V roce 2018 ombudsmanka provedla či zahájila:

• Výzkum dostupnosti sociálních služeb pro lidi s poruchou autistického spektra a významnými problémy v chování. Zjistila, že služeb je obecně nedostatek, v některých krajích nebyly některé typy služeb dostupné vůbec, střednědobé plány krajů v tomto směru mnohdy neodrážejí skutečnou poptávku a potřebu, stát navíc nemá přímé nástroje, aby zajistil naplnění práva na sociální službu podle Úmluvy o právech osob s postižením. Ombudsmanka proto doporučila vytvořit nástroj, který by umožnil Ministerstvu práce a sociálních věcí přímo ovlivnit dostupnost sociálních služeb, zapojit do plánování sociálních služeb všechny, kdo mají informace o aktuální poptávce, zaměřit se na celkové řešení situace rodiny aj.
• Výzkum dostupnosti zubní péče pro lidi s mentálním postižením a lidi s poruchou autistického spektra. Zjistila, že pacienti, kteří musejí z důvodu postižení podstoupit ošetření zubů v celkové anestezii, čekají na ošetření někdy i déle než rok. S výsledky výzkumu seznámila Ministerstvo zdravotnictví, Českou stomatologickou komoru a zdravotní pojišťovny. Ze společného jednání vyplynulo, že je mj. třeba vymezit specializovaná pracoviště, která budou poskytovat ošetření zubu v celkové anestezii. Pojišťovny také navýšily zubním lékařům a nemocnicím úhrady za ošetření lidí s postižením.
• Výzkum dostupnosti vlakové přepravy pro lidi používající vozík. Předběžné výsledky ukazují, že pouze zlomek z celkového počtu nástupišť je alespoň částečně přístupný lidem na vozíku a to samé platí o železničních stanicích/zastávkách. Výzkum bude dokončen v průběhu roku 2019.
• Výzkum výkonu volebního práva pro lidi s postižením. V návaznosti na komunální volby na podzim 2018 ombudsmanka v 7 domovech pro osoby se zdravotním postižením zjišťovala, jestli klienti mohli volit, resp. jakou podporu jim sociální služba poskytla, aby mohli uplatnit své právo volit. Zaměřila se zejména na klienty s omezenou svéprávností. Zjistila, že někteří z nich nemohli volit, i když nejsou ve volebním právu omezeni, že se sociální pracovníci obtížně v rozsudcích o omezení svéprávnosti orientují a zařízení nemají vytvořeny postupy pro případ voleb. Některá zařízení rovněž klienty o volbách aktivně neinformovala. O zjištěních a budoucím zajištění přístupnosti voleb pro všechny skupiny lidí s postižením ombudsmanka jedná s Ministerstvem vnitra.
• Výzkum k problematice omezování svéprávnosti a dalších podpůrných opatření. Z předběžných výsledků výzkumu vyplývá, že soudy v naprosté většině případů upřednostňují omezení svéprávnosti před využitím podpůrných opatření, jako je zastoupení členem domácnosti, nápomoc při rozhodování aj. Soudy také často přistupují k tzv. souhrnnému omezení svéprávnosti, aniž by uznaly individuální schopnosti v určitých záležitostech života. Rozdíly mezi soudy jsou také při stanovení částky, s níž může osoba s omezenou svéprávností samostatně nakládat. Výzkum bude dokončen v průběhu roku 2019.
• Výzkum dostupnosti terénních a ambulantních sociálních služeb pro rodiny s dětmi s postižením. Výzkum prověřuje, jak probíhá podpora těchto služeb ze strany státu a krajů, jaké mají kraje nástroje k uspokojení poptávky a zda podpora a péče směřuje k maximálnímu rozvoji samostatnosti, jak vyžaduje Úmluva o právech osob s postižením.
• Výzkum k otázkám pracovní rehabilitace si klade za cíl zmapovat činnost odborných pracovišť podílejících se na rozhodování o pracovní rehabilitaci, způsob rozhodování aj.
• Výzkum dostupnosti azylových domů a nocleháren pro lidi s postižením. Ombudsmanka zjišťuje, zda je služba určená lidem v mimořádně nepříznivé situaci a ohroženým ztrátou bydlení dostupná také lidem se zdravotním postižením. Následnými doporučeními by chtěla přispět k odstranění překážek a zpřístupnění služeb lidem s postižením.
• Výzkum zaměstnávání lidí s postižením ve veřejném sektoru. Cílem výzkumu je zjistit, jak je ve veřejném sektoru plněn zákonný podíl lidí s postižením, jaký je počet zaměstnaných lidí s postižením ve veřejném sektoru a do jaké míry je upřednostňováno náhradní plnění.

Podklady pro OSN k formulování dotazů vládě České republiky

Jedním z úkolů ombudsmanky je poskytovat Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením podněty a informace o tom, jak Česká republika naplňuje práva lidí s postižením. Výbor OSN tyto podklady může využít pro vytvoření tzv. seznamu otázek, kterými se bude dotazovat české vlády, jak naplňuje Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením a jaká opatření k tomu přijala.

Ombudsmanka upozornila Výbor OSN např. na to, že neexistují veřejně dostupné informace o přístupnosti veřejných budov, v praxi není dodržován, ani vymáhán zákonem stanovený minimální standard přístupnosti pro nově stavěné objekty. Zákon také neupravuje status a podmínky výcviku psů určených jako doprovod osob se zdravotním postižením. Výbor OSN by se měl také vlády dotázat, proč Česká republika stále umožňuje omezení svéprávnosti, když se přijetím Úmluvy zavázala garantovat plnou svéprávnost lidí s postižením. Ombudsmanka Výboru rovněž navrhla, aby ověřil, jak hodlá Česká republika zajistit dostupnost různých sociálních služeb, a upozornila například také na dlouhodobý nedostatek lékařské posudkové služby a tlumočníků do českého znakového jazyka.

 

Zpráva veřejné ochránkyně práv Monitorování práv lidí s postižením 2018