Třetí díl Ochránce

Někdy jednají pomalu, někdy vůbec. Někdy jsou s námi, ale více si je uvědomíme až tehdy, když se postaví proti nám. Takové už úřady zkrátka jsou.

Pan Lichnovský požádal ostravský magistrát podle zákona o svobodném přístupu k informacím o informaci, jaký byl závěr řešení oznámení o přestupku podle zákona o střetu zájmů, kterého se měl dopustit senátor Besta. Magistrát informaci neposkytl s odůvodněním, že informace o přestupku je osobním údajem. Krajský úřad odvolání pana Lichnovského zamítl a potvrdil názor magistrátu.

Protože se právo na informace a právo na ochranu osobních údajů dost často střetávají, je nutné mezi nimi vyvažovat. V případě veřejných činitelů je právo na informace silnější, protože ho zesiluje zájem na veřejné kontrole výkonu státní moci. Transparentnost a veřejná kontrola patří ostatně k prvkům demokracie. Tam, kde s ohledem na povahu přestupku a na osobu přestupce převáží legitimní zájem veřejnosti na informacích, je podle ochránce nutné ochranu osobních údajů prolomit a informaci poskytnout. Tento názor zastává i Úřad na ochranu osobních údajů.

Magistrát následně víceméně akceptoval argumentaci ochránce s tím, že ji bude brát v dalším rozhodování v úvahu. Krajský úřad pak připustil, že pokud si pan Lichnovský znovu požádá o tuto informaci, pravděpodobně mu bude poskytnuta.

Pan Mazouch chtěl přestavět nebytové prostory, jejichž je vlastníkem, a které se nacházejí v bytovém domě vlastněném dalšími vlastníky (společenství vlastníků) na byt. K tomu potřeboval stavební povolení a s tím související provedení změny užívání v katastru nemovitostí. Vydání stavebního povolení bylo podmíněno souhlasem 100% vlastníků všech ostatních bytových jednotek. Sehnat podpisy nebylo snadné, protože někteří vlastníci žijí trvalé v zahraničí, proto si pan Mazouch telefonicky ověřoval, jestli podobnou proceduru bude muset podstoupit znovu i u Katastrálního úřadu při provedení změny užívání prostor. Byl ubezpečen, že nikoli, protože Katastrální úřad provede změnu užívání na základě ověřeného kolaudačního souhlasu. Když však posléze přišel na Katastrální úřad, ten mu podání vrátil s tím, že musí doložit souhlas všech vlastníků ostatních jednotek.

Pan Maruška chtěl postavit rodinný dům, jenže jeho stavební záměr projednával pozořický stavební úřad 4 roky a nebyl schopen vydat pravomocné rozhodnutí. Jeho rozhodnutí vždy zrušil krajský úřad a vrátil mu věc znovu k projednání. Ze strany stavebního úřadu šlo možná o svévoli v rozhodování, k níž se připojila i podjatost. Po kritice ombudsmana, že by za takové situace krajský úřad neměl postupovat formálně, tedy nikoli rozhodnutí stavebního úřadu zrušit a vrátit mu věc, protože to nikam nevede. Účastníkům řízení je tak odpírána možnost využít další opravné nástroje. Ochránce zastával názor, že pokud má krajský úřad dostatek informací, měl by vadné rozhodnutí stavebního úřadu zrušit a sám pak ve věci rozhodnout. Krajský úřad nakonec zvolil jiný možný postup, věc pozořickému stavebnímu úřadu odebral a předal ji k rozhodnutí jinému stavebnímu úřadu.

Po odvysílání se můžete na díl podívat i zde .

V sobotu 21. 9. a v neděli 22. 9. Pak ČT24 uvádí také reprízu loňského dílu o průtazích v soudních řízeních.