Zveřejněno
Veřejná služba – možnosti ochránce
Ombudsman shromažďuje stížnosti a monitoruje situace ohledně bezplatné veřejné služby. Musí však respektovat, že jde o platnou právní úpravu, a nemá žádný přímý nástroj, jak situaci zmírnit či zvrátit.
Od 1. 1. 2012, kdy nabyla účinnosti nová právní úprava týkající se veřejné služby, se na veřejného ochránce práv obracejí se stížnostmi uchazeči o zaměstnání, kteří vykonávají nebo mají vykonávat veřejnou službu. Namítají zejména, že za práci, kterou takto vykonávají, jim nenáleží žádná odměna, naopak, pokud vykonávat veřejnou službu odmítnou bez vážného důvodu, hrozí jim sankční vyřazení z evidence Úřadu práce.
V návaznosti na fungování tzv. sociální reformy se veřejný ochránce práv aktivně zabývá i touto problematikou. Monitoruje situaci ohledně výkonu veřejné služby a shromažďuje stížnosti občanů. V této souvislosti inicioval již několik jednání s náměstkem ministra práce a sociálních věcí Mgr. Karlem Machotkou.
S ohledem na skutečnost, že možnost vyřadit uchazeče o zaměstnání (který je veden v evidenci nepřetržitě déle než 2 měsíce) z evidence Úřadu práce, pokud bez vážných důvodů odmítne vykonávat veřejnou službu, vyplývá přímo z ustanovení § 30 odst. 2 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, jsou možnosti ombudsmana omezeny. Musí plně respektovat platnou právní úpravu.
Případy bezplatného výkonu veřejné služby ombudsman vnímá jako velmi závažné, ale v současné době nedisponuje žádným přímým účinným nástrojem, jak situaci zmírnit či zvrátit. S ohledem na jeho působnost mu totiž nepřísluší mírnit dopady zákonného postupu a rozhodování úřadů, byť by tyto dopady byly pro dotčené osoby jakkoliv nepříznivé. Ze sdělovacích prostředků je ovšem známo, že poslanci ČSSD podali Ústavnímu soudu ústavní stížnost, jejímž cílem je zrušení institutu veřejné služby ve stávající podobě. Nezbývá tedy, než vyčkat rozhodnutí Ústavního soudu.