Výplata dávek formou poukázek v Litvínově vykazuje řadu vážných pochybení

Zástupkyně veřejného ochránce práv ukončila šetření a Městskému úřadu Litvínov zaslala návrh opatření k nápravě ve věci výplaty dávek v hmotné nouzi formou poukázek.

Od 1. března 2007 začal MěÚ Litvínov vyplácet občanům evidovaným déle než 6 měsíců na úřadu práce dávky hmotné nouze tzv. kombinovanou formou. Pro všechny stanovil poměr kombinovaného příjmu 70 % formou poukázek : 30 % peněžní formou. Zahájení kombinované výplaty předcházelo usnesení Rady města, které schválilo projekt „Minimalizace zneužívání sociálních dávek v Ústeckém kraji – Pilotní projekt Litvínov“ jehož jedním z bodů obsahu byl uvedený postup státní správy.

Šetření ukázalo, že se MěÚ Litvínov dopustil řady hmotněprávních a procesněprávních pochybení, přičemž k nejzávaznějším patří:

• Nezákonně stanovené kritérium pro výplatu dávky formou poukázek pro ty příjemce, kteří 6 měsíců pobírali podporu v nezaměstnanosti a byli evidováni na úřadu práce.
To vedlo k plošnému vyplácení dávek pomoci v hmotné nouzi, přestože zákon tuto formu výplaty dávek umožňuje výslovně pouze v odůvodněných případech:

• pokud dávka není využívána k určenému účelu
• a na základě individuálního posouzení.

• Nezákonné stanovení poměru výplaty dávek 70 % formou poukázek a 30 % peněžní formou plošně, bez individuálního posouzení skutečných potřeb příjemců.

• Chybný procesní postup. O změně mělo být u každého příjemce vydáno rozhodnutí formou oznámení se všemi předepsanými náležitostmi, včetně poučení o opravném prostředku, což se nestalo. Stávající rozhodnutí jsou tedy fakticky neplatná.

Pochybnost o legálnosti postupu MěÚ Litvínov při rozhodování o kombinované výplatě dávek byla zástupkyní ochránce konstatována také v samotném procesu záměru, kdy usnesení Rady města Litvínova, tj. rozhodnutí samosprávného orgánu, stanovovalo kriterium pro rozhodování orgánu pomoci v hmotné nouzi, tedy orgánu státní správy, a to navíc mimo zákonem stanovený rozsah a cíl.

Šetřením byla prověřována také otázka výběru a dominantního postavení společnosti zajišťující distribuci poukázek a vytvoření sítě provozoven s možností jejich nákupu, která je dále řešena spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.

Nezákonně stanovené kriterium pro výplatu dávky

Dávka pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí) se podle zákona může poskytovat ve věcné formě tehdy, pokud je zjevné, že by příjemce dávku nevyužil k účelu, ke kterému je určena. Jiné kritérium není možné, stejně jako použití změny ve výplatě dávek jako formu sankce.

Dávky hmotné nouze jsou určeny k zajištění výživy a ostatních nezbytných základních osobních potřeb.

Městský úřad Litvínov v průběhu šetření kritiku odmítl a vyslovil argument, že dlouhodobá evidence na úřadu práce nasvědčuje tomu, že dávky nejsou využívány k určenému účelu. Ve skutečnosti však úřad zneužívání dávek v hmotné nouzi u příjemců nezjišťoval a použil změnu formy výplaty dávek fakticky jako sankci za to, že je někdo 6 měsíců v evidenci úřadu práce. Úřad tak postihl i příjemce z tzv. rizikových skupin uchazečů o zaměstnání, kteří z objektivních důvodů nemohou najít práci (osoby nad 55 let věku, zdravotně postižené, osoby pečující o děti apod.). Tito lidé byli postupem úřadu ztotožněni se skupinou příjemců, kteří dávky nevyužívají k určenému účelu, což je podle zástupkyně ochránce i podle zákona nepřípustné.

Se závěry zástupkyně ochránce se ztotožnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, které provedlo vlastní šetření a zjistilo, že předložená spisová dokumentace neobsahovala informace o tom, že u jednotlivých příjemců existují důvody pro kombinovanou výplatu příspěvků. Ministerstvo konstatovalo, že pokud nejsou u příjemců dostatečné důvody ke kombinované formě výplaty dávek, je nutné vyplácet dávky pouze v peněžní formě. MPSV také znovu upozornilo, že věcnou formu dávek může orgán pomoci v hmotné nouzi volit pouze v případech, kdy je na základě sociálního šetření, příp. na základě jiných zjištění, zřejmé, že by příjemce dávku nevyužíval k účelu, k němuž byla určena. V této souvislosti ministerstvo 16. září 2008 vydalo i Metodický pokyn č. 5/2008, k upřesnění postupu orgánů pomoci v hmotné nouzi při vyplácení příspěvku na živobytí a mimořádné okamžité pomoci prostřednictvím poukázek.

Šetření zástupkyně ochránce naopak ukázalo, že úřad nevyužívá nástroje, které by mu umožňovaly legálně podporovat a motivovat příjemce dávky ke zvýšení příjmů vlastním přičiněním, zejména vlastní prací. Chyběly zejména tzv. aktivizační plány, které zákon o pomoci v hmotné nouzi ukládá úřadům zpracovat u osob, kterým je dávka (příspěvek na živobytí) vyplácena déle než 6 měsíců. Cílem je motivovat příjemce, a to i například snížením dávek na existenční minimum v případě, že příjemce nemá o práci zájem.

Plošné stanovení kombinované formy výplaty dávek

Nezákonnosti se Městský úřad Litvínov dopustil i při stanovení procentuálního poměru výplaty příspěvku kombinovanou formou 70 % věcnou formou a 30 % peněžitou formou plošně, aniž by byly předem individuálně posouzeny potřeby konkrétních příjemců dávek. Někteří příjemci se tak dostali do vážných existenčních potíží, kdy poukázkami nebyli schopni pokrýt své skutečné základní potřeby (např. léky, školné pro děti apod.).

Chybný procesní postup úřadu

O každé změně způsobu výplaty dávky měl Městský úřad Litvínov rozhodnout formou oznámení, které musí dle platných právních předpisů obsahovat odůvodnění a také poučení o možnosti podání námitky proti němu. Zástupkyně ochránce však zjistila, že příjemci dávek obdrželi jen oznámení o zahájení správního řízení a následně podepisovali „papírek“ předtištěného prohlášení o tom, že jsou seznámeni se skutečností, že jim bude dávka pomoci v hmotné nouzi vyplácena v kombinované formě. Ani jeden z těchto dokumentů není rozhodnutím, resp. oznámením, podle požadavků právního řádu České republiky.

Na základě těchto skutečností dospěla zástupkyně ochránce k závěru, že i způsob změny výplaty dávky pomoci v hmotné nouzi byl proveden nezákonně. Městský úřad Litvínov podle zástupkyně ochránce svým jednáním zcela porušil zákonem stanovený princip, který předpokládá, že správní orgány postupují na základě zákona a v jeho mezích předvídatelným způsobem, opírají se o konkrétní zjištění skutkového stavu a správní úvahu pak objasní v odůvodnění rozhodnutí, které je výsledkem řízení. Představa, že by se občané České republiky nemohli spolehnout na to, že správní orgány rozhodují na základě zákona a ve správních rozhodnutích nebo ve spisové dokumentaci nejsou uvedeny jasné důvody rozhodnutí, je nejen v rozporu se zásadou zákonnosti výkonu veřejné správy, ale neodpovídá ani základním principům demokratického právního státu.

Výběr společnosti zajišťující poukázky a vytvoření sítě provozoven

Součástí šetření zástupkyně ochránce byla i otázka výběru společnosti zajišťující distribuci poukázek a vytvoření sítě provozoven, v nichž je možné za poukázky nakupovat. Zástupkyně ochránce se zaměřila především na povinnost městského úřadu postupovat podle zákona o veřejných zakázkách, ale také na otázku možného dominantního postavení městským úřadem vybrané společnosti Accor Services, s.r.o.

Tato část šetření zatím není ukončena, zástupkyně vyčká na vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Opatření k nápravě

Jako opatření k nápravě požaduje zástupkyně ochránce především zastavení plošné výplaty dávek formou poukázek a provedení individuálního posouzení příjemců s cílem zjistit, zda u nich existují důvody pro změnu způsobu výplaty dávek, jak ukládá zákon. Důvody, které povedou ke změně způsobu výplaty, musí být zaznamenány v příslušné spisové dokumentaci příjemců. O změně způsobu výplaty dávky musí být v konkrétních případech vydáno oznámení, které bude mít všechny zákonné náležitosti včetně poučení o možnosti opravného prostředku.

Zástupkyně ochránce také požádala Městský úřad Litvínov o informaci o dosud realizovaných a plánovaných programech terénní sociální práce v sociálně vyloučené lokalitě Litvínov-Janov.

Zástupkyně ochránce si je vědoma obtížnosti řešení v situaci, kdy se na území obce nachází sociálně vyloučená lokalita a kdy dochází ke kumulaci problémů, jako je závislost na sociálních dávkách, vysoká nezaměstnanost, zadlužování, špatný stav obytných objektů, zhoršující se vztahy s ostatními obyvateli obce aj. Systémovým řešením rozhodně není zavedení plošné výplaty dávek formou poukázek, aniž by byla přijata další opatření, zejména v oblasti sociální práce. Řešení musí společně hledat státní správa i samospráva, protože ta má možnost zejména koordinovat mj. vyplácení dávek, bytovou politiku apod., a rovněž vytváří organizační a personální podmínky pro výkon státní správy.