Vyřizování příspěvků na péči podle nového zákona je spojeno s průtahy

Místní úřady, na nichž se o příspěvek žádá, čelí od začátku roku náporu žádostí. Jen v Praze bylo letos podáno 20 000 žádostí. Přestože se jedná o přechodné období, kdy se celý systém sociálních služeb mění, není možné touto změnou obhajovat skutečnost, že vyřízení žádosti trvá déle než 90 dní. Přitom lhůta tří měsíců bývá i podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva obvykle považována za maximální přiměřenou pro provedení procesního úkonu. Žadatel o příspěvek se tak průtahy a nečinností úřadů dostává do často složité sociální situace a po řadu měsíců žije v nejistotě. Úřad ho nepovažuje za rovnocenného partnera, neinformuje ho o průběhu řízení a důvodech nečinnosti a prohlubuje tak jeho nedůvěru v zákony a státní úřady.

Nárok na příspěvek na péči má osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby. Příspěvek pak žadatel použije buď pro zaplacení služeb například v zařízení pro seniory nebo si tyto služby „nakoupí“ jiným způsobem. Podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, se žádost o příspěvek podává u místně příslušného obecního úřadu. Ten provede sociální šetření, tj. zjistí, do jaké míry je žadatel soběstačný a jakou péči o sebe je schopen vykonávat. Zároveň požádá příslušný úřad práce o posouzení zdravotního stavu žadatele. Agenda posuzování zdravotního stavu pro některé dávkové systémy byla totiž v červenci 2006 převedena na úřady práce. Teprve s lékařským posudkem může být žádost o příspěvek na péči vyřízena.

Jak zjistila svým šetřením zástupkyně veřejného ochránce práv, v drtivé většině případů nedodržují úřady práce lhůty pro vydání posudků, aniž by prodlevu zdůvodnily a žádaly o prodloužení lhůty. K dalšímu pochybení však dochází i na straně místních úřadů, které na posudek i několik měsíců nečinně čekají. Zástupkyně veřejného ochránce práv za této situace považuje za vážné pochybení, jestliže místní úřad nevyužije své zákonné pravomoci a pokud ve stanovené lhůtě posudek neobdrží, okamžitě nežádá Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 80 správního řádu podniklo příslušné kroky k odstranění nečinnosti úřadu práce.

Za této situace zástupkyně ochránce rovněž doporučuje občanům, jejichž žádost o příspěvek na péči není vyřízena v přiměřené lhůtě, aby si na Ministerstvu práce a sociálních věcí sami stěžovali na nečinnost místního úřadu.

Současný kritický stav nejen způsobuje žadatelům sociálních potíže, ale podle zástupkyně ochránce může do budoucna zatížit státní rozpočet, pokud se žadatelé začnou obracet na soudy s žalobami o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem.

Vyřizování příspěvků na péči podle nového zákona je spojeno s průtahy

Vyřizování žádostí o příspěvek na péči podle nového zákona o sociálních službách (zákon č. 108/2006 Sb. účinný od 1. 1. 2007) přináší problémy spojené s mnohaměsíčním čekáním. Obvykle déle než půl roku nemají žadatelé prostředky na úhradu sociálních služeb.

Místní úřady, na nichž se o příspěvek žádá, čelí od začátku roku náporu žádostí. Jen v Praze bylo letos podáno 20 000 žádostí. Přestože se jedná o přechodné období, kdy se celý systém sociálních služeb mění, není možné touto změnou obhajovat skutečnost, že vyřízení žádosti trvá déle než 90 dní. Přitom lhůta tří měsíců bývá i podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva obvykle považována za maximální přiměřenou pro provedení procesního úkonu. Žadatel o příspěvek se tak průtahy a nečinností úřadů dostává do často složité sociální situace a po řadu měsíců žije v nejistotě. Úřad ho nepovažuje za rovnocenného partnera, neinformuje ho o průběhu řízení a důvodech nečinnosti a prohlubuje tak jeho nedůvěru v zákony a státní úřady.

Nárok na příspěvek na péči má osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby. Příspěvek pak žadatel použije buď pro zaplacení služeb například v zařízení pro seniory nebo si tyto služby „nakoupí“ jiným způsobem. Podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, se žádost o příspěvek podává u místně příslušného obecního úřadu. Ten provede sociální šetření, tj. zjistí, do jaké míry je žadatel soběstačný a jakou péči o sebe je schopen vykonávat. Zároveň požádá příslušný úřad práce o posouzení zdravotního stavu žadatele. Agenda posuzování zdravotního stavu pro některé dávkové systémy byla totiž v červenci 2006 převedena na úřady práce. Teprve s lékařským posudkem může být žádost o příspěvek na péči vyřízena.

Jak zjistila svým šetřením zástupkyně veřejného ochránce práv, v drtivé většině případů nedodržují úřady práce lhůty pro vydání posudků, aniž by prodlevu zdůvodnily a žádaly o prodloužení lhůty. K dalšímu pochybení však dochází i na straně místních úřadů, které na posudek i několik měsíců nečinně čekají. Zástupkyně veřejného ochránce práv za této situace považuje za vážné pochybení, jestliže místní úřad nevyužije své zákonné pravomoci a pokud ve stanovené lhůtě posudek neobdrží, okamžitě nežádá Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 80 správního řádu podniklo příslušné kroky k odstranění nečinnosti úřadu práce.

Za této situace zástupkyně ochránce rovněž doporučuje občanům, jejichž žádost o příspěvek na péči není vyřízena v přiměřené lhůtě, aby si na Ministerstvu práce a sociálních věcí sami stěžovali na nečinnost místního úřadu.

Současný kritický stav nejen způsobuje žadatelům sociálních potíže, ale podle zástupkyně ochránce může do budoucna zatížit státní rozpočet, pokud se žadatelé začnou obracet na soudy s žalobami o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem.