Výzkum etnického složení žáků základních škol praktických

Veřejný ochránce práv se rozhodl provést výzkum v rámci celé České republiky s cílem prověřit, zda je naplňováno právo na rovné zacházení v oblasti základního vzdělávání. Rovný přístup ke vzdělání a jeho poskytování všem žákům bez ohledu na jejich národnost nebo etnicitu předpokládá jak školský, tak antidiskriminační zákon. Cíle zmíněného výzkumu může být dosaženo pouze tehdy, budou-li dostupné údaje o národnostním složení žáků v bývalých zvláštních školách. Provádění výzkumu a osvětové činnosti v oblasti ochrany před diskriminací je přitom jedním z úkolů veřejného ochránce práv. Obdobné výzkumy již byly provedeny v celé řadě evropských států. Příkladem může být Velká Británie, kde se klade velký důraz na prevenci rasové diskriminace, a právě proto je zde sběr etnických dat běžně prováděn.

Česká republika je opakovaně kritizována za diskriminaci v přístupu ke vzdělání.  Evropský soud pro lidská práva ve svém rozsudku D. H. proti České republice z listopadu 2007 konstatoval, že dochází k nadměrnému umisťování českých Romů do škol poskytujících vzdělání dětem s postižením. Štrasburský soud tak v uvedeném rozsudku dospěl k závěru, že český školský systém nezajišťuje rovný přístup ke vzdělání všem dětem bez rozdílu. 

Cílem výzkumu veřejného ochránce práv je proto zmapování národnostního (etnického) složení žáků škol dnes nejčastěji označovaných jako základní školy praktické. Jde o školy, které vzdělávají žáky podle přílohy Rámcového vzdělávacího programu pro děti s lehkým mentálním postižením. Více než pět desítek škol v rámci celé České republiky bylo pro účely výzkumu vybráno náhodně ze seznamu České školní inspekce.

Zjišťování etnických dat obvykle provází otázka dostatečné ochrany osobních, resp. citlivých údajů ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů. Český právní řád nicméně sběr informací o etnicitě umožňuje, pokud jde o data neadresná, tedy anonymní, bez možnosti ztotožnění statistického údaje s konkrétním žákem. Výzkum veřejného ochránce práv z uvedeného vychází: názvy škol, ani jména učitelů nebo žáků nebudou zveřejňována. V rámci výzkumu budou data sledována anonymně: jeho výstupem budou pouze obecné statistické údaje (čísla).

Aby byly výsledky objektivní, pracuje výzkum jednak s daty získanými od pedagogů jednotlivých škol, jednak s údaji opatřenými pracovníky Kanceláře veřejného ochránce práv přímo ve školách. K dispozici tak budou informace vnitřní, od pedagogů uvnitř vzdělávacího systému, tak vnější, získané nezávislou institucí. Učitelé znají své žáky velmi dobře, jsou s nimi v každodenním kontaktu, znají jejich rodinné zázemí. Disponují tak informacemi, z nichž mohou vyvodit, zda vnímají daného žáka jako Roma a zda by ho za Roma považovala většinová společnost.

Údaje, které učitelé v rámci výzkumu ochránci poskytnou, mají výlučně číselný neadresný charakter – jde jen o uvedení počtu žáků romské etnické příslušnosti.

Druhá sada údajů je založena na identifikaci žáků na základě vizuálního pozorování, kdy pověřený pracovník Kanceláře veřejného ochránce práv během návštěvy školy zaznamená údaj o počtu žáků, kteří vypadají jako Romové, a většinová společnost s nimi proto jako s Romy bude jednat.

Výzkum, jehož realizace byla započata v těchto dnech, je prováděn za podpory České školní inspekce i Úřadu pro ochranu osobních údajů. Bez ohledu na tuto podporu však oprávnění ochránce provádět výzkum a žádat ředitele škol o součinnost vyplývá přímo ze zákona o veřejném ochránci práv, a to jak v oblasti rovného zacházení, tak i z hlediska tradiční působnosti ochránce vůči řediteli školy, jako orgánu státní správy. Ochránce je proto oprávněn žádat ředitele škol, aby umožnili realizaci výzkumu a pověřeným pracovníkům Kanceláře veřejného ochránce práv, kteří sběr dat ve školách provádějí, poskytli potřebnou součinnost.