Žadatelé o obecní byty jsou posuzování podle diskriminačních kritérií

Svá zjištění ochránce shrnul do analytického materiálu Doporučení veřejného ochránce práv k naplňování práva na rovné zacházení s žadateli o pronájem obecního bytu, který by měl obcím usnadnit orientaci v problematice rovného zacházení a v aplikaci antidiskriminačního zákona v praxi. Pomocí bude i pro veřejnost, zejména v situacích, kdy si konkrétní osoba podává žádost o pronájem obecního bytu.

Svá zjištění a doporučení ochránce předá také přímo obcím, u nichž diskriminační pravidla zjistil, a obrátí se rovněž na Ministerstvo vnitra s výzvou, aby provedlo dozor nad zákonností postupu obcí a zajistilo nápravu protiprávního jednání.

Ochránce upozorňuje, že přestože se obce musí chovat jako dobří hospodáři, jejich postavení není zcela srovnatelné s běžným pronajímatelem (fyzickou či právnickou osobou). Jako veřejnoprávní korporace má obec právem i zákonem svěřeny zvláštní povinnosti vůči svým obyvatelům i dalším osobám. K těmto povinnostem patří i péče o uspokojování potřeby bydlení, jako sociální funkce obce. Požadavek na rovné zacházení je proto v případě obcí mnohem silnější, než je tomu o ostatních pronajímatelů, a obce například nemohou stanovovat libovolnou výši příjmu jako kritérium výběru žadatele. Musí vždy vážit přiměřenost, aby neporušily právo na rovné zacházení.

Diskriminační požadavek státního občanství ČR

Zákaz rozlišování na základě státní příslušnosti v rámci Evropské unie je základem práva EU a předpokladem volného pohybu. Ochránce přesto zjistil, že občanství České republiky je v případě některých obcí podmínkou vůbec zařazení do evidence uchazečů o obecní byt nebo představuje zisk lepšího bodového ohodnocení. Je sice legitimní, jestliže obce v rámci uspokojování potřeby bydlení do jisté míry zvýhodní své občany, ovšem do tohoto zvýhodnění musí být zahrnuti i příslušníci jiných států EU, kteří mají v ČR přechodný či trvalý pobyt a místo pobytu mají hlášeno v obci. Ochránce proto doporučuje neupřednostňovat občany ČR před občany jiných států EU, kteří jsou v obci hlášeni k pobytu. Jejich nezařazení do seznamu žadatelů o obecní byt nebo jejich znevýhodnění oproti občanům ČR je přímou diskriminací. Ochránce proto doporučuje v pravidlech pro výběr uchazečů o obecní byt kritérium občanství ČR vůbec nepoužívat.

Diskriminace kvůli pobírání rodičovského příspěvku

Snaha zajistit dobrou platební morálku budoucích nájemců vede někdy obce ke znevýhodnění uchazečů pobírajících rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství. Ochránce se např. setkal s pravidly, která stanovovala, že z účasti na licitaci městských bytů byli vyloučeni zájemci, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství či rodičovský příspěvek, jako jediný zdroj příjmu.

Rodičovský příspěvek je sice řazen mezi dávky státní sociální podpory, ale jednak není vázán na výši příjmů a nemůže tedy vypovídat o finanční nebo sociální situaci žadatele, ale především má být plnohodnotnou náhradou příjmu rodiče, který celodenně pečuje o dítě, a tedy nemůže být ekonomicky aktivní. Kritérium pobírání rodičovského příspěvku proto nelze považovat za legitimní. Vzhledem k tomu, že diskriminace z důvodu mateřství nebo otcovství je podle antidiskriminačního zákona chápána jako diskriminace na základě pohlaví, je použití tohoto kritéria pro výběr uchazečů o obecní byt v rozporu se zákonem jako přímá diskriminace na základě pohlaví.

To samé platí o peněžité pomoci v mateřství, která je vyplácena z nemocenského pojištění. Stejně jako rodičovský příspěvek, je i tato dávka vázána na mateřskou, resp. rodičovskou roli. Uplatnění tohoto kritéria při hodnocení žadatelů o obecní byt je proto přímou diskriminací na základě pohlaví.

Ochránce proto doporučuje započítávat peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek do příjmů žadatele, pokud je výše příjmu zvolena jako kritérium posouzení uchazečů o byt.

Etnická příslušnost versus kritérium počtu dětí

Nepřímou diskriminací na základě etnické příslušnosti může být kritérium menšího počtu dětí, případně menšího počtu členů domácnosti, jako důvod bodového zvýhodnění. Ze statistických údajů vyplývá, že romské ženy mají více dětí. Zdánlivě neutrální kritérium ve skutečnosti zvýhodní rodiny s menším počtem dětí a nepřímo diskriminuje romské rodiny. Romské ženy se tak stávají terčem vícenásobné diskriminace, protože vedle etnické příslušnosti jsou diskriminovány i na základě pohlaví (z důvodu pobírání pomoci v mateřství nebo rodičovského příspěvku).

Vzhledem k tomu, že bytová otázka patří k nejpalčivějším problémům segregace příslušníků romské menšiny, diskriminace v přístupu k bydlení má dopad i na další oblasti jejich života a vede k prohlubování jejich sociálního vyloučení.

Rasa či etnická příslušnost stojí na prvním místě zakázaných diskriminačních kritérií a odlišné zacházení je možné pouze tehdy, pokud je odůvodněno zcela mimořádně významným zájmem státu. O legitimní opatření by se v případě kritéria počtu dětí jednalo pouze tehdy, pokud by šlo o tzv. pozitivní opatření, tedy kdyby naopak zvýhodňovalo rodiny s více dětmi.

Požadavek vysokého příjmu

Legitimním cílem obcí je pečovat o svůj majetek a tedy vyžadovat doložení určité výše příjmu. Tím si obce zjišťují, jestli bude nájemce schopen hradit včas a řádně nájemné. Na rozdíl od běžného pronajímatele, si však obec nemůže stanovit jako kritérium libovolně vysoký, či dokonce nepřiměřený, požadavek příjmů. Tím by se obec dopouštěla nepřímé diskriminace z důvodu pohlaví, resp. opět z důvodu mateřství nebo otcovství, protože požadavek vysokého příjmu nepříznivě dopadne zejména na matky či otce samoživitele, kteří celodenně pečují o děti a jejich jediným zdrojem příjmu je tedy rodičovský příspěvek či peněžitá pomoc v mateřství. Často je navíc kritérium výše příjmů doplněno dalšími podmínkami, které stanovuje „dovolené“, či preferované zdroje příjmu, které příjemce rodičovského příspěvku z výběru přímo vyloučí. Ochránce proto doporučuje obcím, aby nepoužívaly jako hodnotící kritérium nepřiměřeně vysoký příjem žadatele a dalších posuzovaných osob v domácnosti.

Celé znění Doporučení ochránce