Zveřejněno
Zahradní stavby a pohoda bydlení
V posledních letech se zvyšuje zájem lidí o nejrůznější druhy zahradních staveb, což souvisí se současným trendem trávit volný čas jak mimo domov, tak ve vlastní, pokud možno obytné, zahradě. Nabídka různých typů zahradních staveb je v současné době značná. Jedná se především o stavby zahradních bazénů, krbů, teras, venkovních posezení krytých pergolami (krytých či otevřených) včetně nejrůznějších dřevěných staveb pro uložení zahradního nářadí.
Příklady zahradních staveb:
· Zahradní krb,
· venkovní terasa s krbem či s grilem,
· stavba bazénu,
· stavba zahradního (nářaďového) domku,
· oplocení terasy, oplocení bazénu,
· soukromé sportovní plochy (hřiště)
Nezapomínat na stavební úřad
Mnohdy si však lidé, v nadšení z co nejrychlejší realizace nového zahradního doplňku, neuvědomují, že i s realizací těchto technicky jednoduchých staveb, jsou spojeny také povinnosti na úseku stavebního zákona, povinnost stavbu ohlásit místní stavební komisi, případně stavebnímu úřadu, a to včetně doložení technického provedení předmětné stavby; popřípadě nutnost projednání stavby v územním, stavebním a následně kolaudačním řízení.
Možné negativní účinky zahradních staveb na pohodu bydlení:
· Obtěžování kouřem a zápachem (např. udírna, krb, gril),
· obtěžování hlukem (bazén, obytná terasa – lidské hlasy, hudební produkce),
· stínění (např. oplocení),
· rušení výhledu,
· ztráta soukromí,
· údržba sousední stavby,
· poškození sousední stavby.
Obtěžování kouřem může řešit obecní úřad
Místní obecní úřad je ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, příslušným orgánem ochrany ovzduší pro malé stacionární zdroje znečišťování ovzduší, kterým mohou být například zahradní krby. Nelze tedy vyloučit, že v určitých typech případů se budou lidé obracet se stížností na obtěžování kouřem rovněž na obecní úřad. Provozovatel malého zdroje znečišťování ovzduší je povinen dodržovat přípustnou tmavost kouře a přípustnou míru obtěžování zápachem a neobtěžovat kouřem a zápachem osoby ve svém okolí a obydlené oblasti.
Pohoda bydlení
Jednou z velmi častých námitek, s níž se musí stavební úřady potýkat, je námitka narušení, snížení či ztráty pohody bydlení. Vzhledem k tomu, že jde o pojem stavebními předpisy nedefinovaný, není role stavebních úřadů jako hodnotitele narušení či ztráty pohody bydlení nijak jednoduchá. Stavební úřady ne vždy námitky tohoto druhu vyhodnotí správně a především dostatečně vyčerpávajícím způsobem.
Právní úprava
Pojem pohoda bydlení je obsažen v ustanovení § 4 odst. 1 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných požadavcích na výstavbu, kde se uvádí:
„Umístění staveb musí odpovídat urbanistickému a architektonickému charakteru prostředí a požadavkům na zachování pohody bydlení.“
Princip garance pohody bydlení
K výše uvedenému je třeba dodat, že stavební úřad nemůže v situaci, kdy stavebník splní podmínky stanovené právními předpisy na úseku stavebního řádu, reagovat jinak, než se stavbou souhlasit (souhlasit s ohlášením nebo vydat stavební povolení). Nicméně jsou případy, kdy ani „garance pohody bydlení“ v podobě limitních hodnot negativních účinků nereflektuje v dostatečné míře zájmy osob ve stavbou dotčené lokalitě. Práh vnímání negativních účinků stavby je u jednotlivých osob zcela subjektivní a nemusí se ve všech případech shodovat s hranicí, kterou striktně stanoví právní předpisy. Přestože tedy stavba (resp. její provoz) nepřekračuje limitní hodnoty negativních účinků, může být zdrojem obtěžování „nad míru přiměřenou poměrům“, což je kategorie občanského zákoníku (§127 a násl.), který s ní pracuje v rámci právní úpravy sousedských práv.
Princip sousedské tolerance
Sousedské vztahy jsou již ze své podstaty vztahy dlouhodobými. Je tomu tak proto, že jsou silně spjaty s nemovitostmi a především lidmi, kteří v nich delší dobu bydlí. Jejich narušení se tedy nezbytně promítá nejen na vzhledu staveb, ale také v životě jejich obyvatel. Pro tyto případy je příznačné, že je provázejí konflikty mezi sousedy, které se promítají do soudních a správních řízení, v nichž má úspěch jedna či druhá strana. Společným jmenovatelem je mnohdy i to, že zdlouhavá a finančně nákladná řízení nemají takový výsledek, jaký by si sporné strany představovaly a konečné řešení je oddalováno uplatňováním opravných prostředků.
Ochránce proto doporučuje, aby se sousedé i v případě zahradních staveb o svých stavebních záměrech vzájemně předem informovali a zabránili tak případným sousedským sporům v budoucnu.
V Brně dne 7. června 2006
JUDr. Otakar Motejl
veřejný ochránce práv