Zástupkyně ombudsmana se obrátila na ministra zdravotnictví ohledně testování žáků

Zástupkyně ombudsmana v dopise upozornila na skutečnost, že zatímco žáci se musí testovat dvakrát týdně, u zaměstnanců stačí testování jednou za týden. Podobná disproporce v opatřeních se pak týká místa testování, kdy žáci musí být testováni v budově školy, zatímco zaměstnanci se mohou testovat doma.  

“Ministerstvo zdravotnictví nutnost testovat žáky dvakrát týdně zdůvodňuje nižší účinností antigenních testů oproti RC-PCR testům. Pochybnosti o spolehlivosti používaných antigenních testů vzbuzují také dostupné informace o nízkém počtu pozitivně testovaných žáků. Není pak ale jasné, proč tento důvod nevede spíše k využívání testů přesnějších, ani proč se stejná obava nepromítá do opatření, která se týkají zaměstnanců. Totéž pak lze říct u místa testování, kdy žáci musí být testováni ve škole, a ne v klidu domova mimo jiné z důvodů obav z nenahlašování pozitivních nálezů. Stejné obavy přitom zřejmě nepanují u zaměstnanců, kterým se důvěra v tomto ohledu dává, ač mnozí z nich jsou současně i rodiči žáků a mohli by své děti také otestovat v domácím prostředí. Provedení testu ve škole s sebou může navíc nést i riziko ponížení dítěte v případě jeho pozitivního výsledku při hromadném testování,” říká zástupkyně ombudsmana.  

“Specifická je pak situace žáků s některými typy postižení. Pokud tito žáci ze zdravotních důvodů nemohou podstoupit preventivní antigenní test jako podmínku pro osobní účast na výuce, považují se za žáky, jejichž škola je uzavřena z důvodu mimořádného opatření při epidemii. Rodina má sice nárok na ošetřovné, to ale neřeší potřebu účastnit se prezenční výuky ani dlouhodobou sociální izolaci těchto dětí. Přitom v některých případech by stačilo zavést možnost, aby děti mohly být testovány v klidném rodinném prostředí,” vysvětluje zástupkyně ombudsmana.  

“Jiným problémem pak je, že někteří žáci nemohou ze zdravotních důvodů podstoupit testování stěrem z nosu, ale mohli by být testováni například ze slin. Tento typ testů však v jejich škole není k dispozici. Jsem přesvědčena, že žákům, kteří jsou ochotni splnit pro přístup k prezenční výuce podmínku povinného testování, by nemělo být vzdělávání ve škole odpíráno jen proto, že jim nejsou poskytnuty k testování prostředky vhodné vzhledem k jejich zdravotním problémům,” uzavírá Monika Šimůnková.  

Zástupkyně ombudsmana se v této věci obrátila na ministra zdravotnictví, požádala ho o vyjádření a řešení těchto problémů.