Zrušení výběrového řízení na přidělení obecního bytu

Na ochránce se obrátila stěžovatelka, která se opakovaně a neúspěšně účastnila výběrového řízení na uzavření nájemní smlouvy k obecnímu bytu. Stěžovatelka splnila všechny podmínky veřejně vyhlášeného výběrového řízení (složila kauci a neměla v době konání tohoto výběrového řízení žádný dluh vůči městu) a toto řízení objektivně vyhrála, neboť dala nejvyšší nabídku nájemného. Přesto k uzavření nájemní smlouvy nedošlo, neboť rada města následně usnesením výběrové řízení na tento konkrétní byt zrušila.

Z usnesení rady města nebyl zřejmý důvod zrušení výběrového řízení. Město ho nesdělilo ani na opakovaný dotaz (nejprve stěžovatelky a později ochránce). Rada města svůj postup neodůvodnila, resp. odmítla jej zdůvodnit. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka je Romka, která navíc žije v domácnosti se synem, který je osobou se zdravotním postižením, vyvstalo zde podezření na diskriminaci v přístupu k bydlení z důvodu etnicity, popřípadě i z důvodu zdravotního postižení (vícenásobná diskriminace). Avšak za situace, kdy město s jinou výherkyní výběrového řízení k jinému bytu v téže době nájemní smlouvu uzavřelo, nelze podezření z nerovného zacházení ze strany města vyvrátit jinak, než v soudním řízení.

Jestliže s žadatelem o byt sdílí společnou domácnost před podáním žádosti osoba se zdravotním postižením, resp. tyto osoby dají najevo úmysl v poptávaném bytě bydlet společně, je třeba takovou osobu se zdravotním postižením pro tyto účely považovat za osobu s žadatelem společně posuzovanou, jde-li z hlediska žadatele o osobu blízkou či rodinného příslušníka (typicky rodiče a děti). V takovém případě je pak při nepřidělení bytu vždy nutno zabývat se i otázkou, zda se nejedná o odvozenou diskriminaci.

Skutečnost, že výběrové řízení na uzavření nájemní smlouvy k obecnímu bytu bylo zrušeno bez udání důvodu pouze v případě žadatelky či žadatele, který při splnění všech podmínek výběrového řízení učinil nejvyšší nabídku nájemného a výběrové řízení vyhrál a je nositelem zákonem zakázaného diskriminačního důvodu (etnicity), postačí pro tvrzení o nerovném zacházení v přístupu k bydlení a pro přenos důkazního břemene v případném soudním řízení.

Město sice v konkrétním případě nařčení z rasové diskriminace odmítlo, v mezidobí ale opět odročilo výběrové řízení na uzavření nájemní smlouvy k obecnímu bytu, o který se opět ucházela stěžovatelka. Ochránkyně proto požádala sdružení Pro bono aliance o zprostředkování advokáta, který by se ujal zastupování stěžovatelky. Ta je připravena vymáhat svá práva soudní cestou.

Celá zpráva pro Poslaneckou sněmovnu je dostupná zde.