Co je to národní lidskoprávní instituce a proč ji v Česku potřebujeme?

Co je to národní lidskoprávní instituce (NHRI)?

Je to nezávislá instituce, která má ochranu lidských práv stanovenou jako svou hlavní činnost. Vnitrostátně monitoruje situaci lidských práv, upozorňuje na problémy a formuluje doporučení. Odbornými názory pomáhá státu při prosazování lidských práv. Také se jí někdy říká vnitrostátní instituce pro lidská práva. K jejímu označení se často používá i anglická zkratka NHRI.

Máme ji v Česku?

Zatím ne. Její roli plní částečně ombudsman. Zatím jenom někdy a někde.

Proč ji potřebujeme?

Aby nestranně chránila lidská práva všech vždy a všude. Každý člověk má lidská práva. Provází ho v každodenních situacích (na úřadě, u lékaře, v zaměstnání, na poště).  A nenechme se zmást – ani dnes nejsou lidská práva samozřejmostí. Musíme je bránit, aby nezůstávala jenom na papíře. Nebo dokonce, abychom o ně nepřišli. Je potřeba, aby na dodržování lidských práv dohlížela uceleně jedna instituce. Tento závazek by měla sledovat právě národní lidskoprávní instituce. Národní lidskoprávní instituce hodnotí každou aktivitu státu z pohledu lidských práv. Připomíná důležitost lidských práv státu i veřejnosti. Zohledňuje názory různých skupin společnosti.

Musí stát chránit lidská práva?

Ano. Stát musí chránit a prosazovat lidská práva. Stát má povinnost aktivně přispívat k jejich naplňování v praxi. Musí například přijímat různá opatření. K tomu vytváří vhodné mechanismy ochrany lidských práv, jako jsou soudy, policie, ministerstva a další úřady.

Nestačí nám tedy soudy?

Ne. Soudy sice zajišťují ochranu lidských práv, ale nepůsobí preventivně. K soudům se zdaleka nedostanou všechny spory. Řeší jen případy těch, kteří se na ně obracejí, což je pouze část společnosti. Problémy tedy řeší nahodile.

A co policie nebo ministerstva?

Policie, ministerstva a další úřady mají také chránit lidská práva. Na rozdíl od soudů ale nejsou nezávislé. Jejich činnost mohou ovlivňovat zájmy vládnoucí politické reprezentace. Někdy problémy přehlížejí a nereagují dost rychle.

S čím nám tedy pomůže národní lidskoprávní instituce?

Národní lidskoprávní instituce vhodně doplní stávající systém ochrany. Plní funkci hlídacího psa lidských práv. Sleduje dodržování lidských práv a upozorňuje na jejich porušování. Je důležitým pomocníkem pro vládu a ministerstva. Zároveň funguje jako spojovací most mezi občanskou společností a státní správou.

A co konkrétně dělá?

Posiluje národní systém ochrany lidských práv. Pomáhá při tvorbě právních předpisů a pracuje na jejich zlepšení. Funguje jako kontrola i pojistka, že nejsou lidská práva omezována. Monitoruje naplňování lidských práv. Provádí výzkumy a zvyšuje povědomí o lidských právech. Zprostředkovává příklady dobré praxe ze zahraničí. Vydává nezávislá a odborná doporučení, která mohou využívat další státní instituce k lepšímu naplňování lidských práv. Spojuje vnitrostátní praxi s mezinárodními závazky (včetně závazků z úmluv OSN).

Ombudsman nechrání lidská práva?

Chrání. Zákon mu ale neumožňuje, aby se jim věnoval v plném rozsahu. K tomu je třeba změnit zákon o veřejném ochránci práv. V současnosti může ombudsman chránit lidská práva jen v některých oblastech a omezeně.

Jak tedy ombudsman chrání lidská práva teď?

Pomáhá chránit před špatným zacházením lidi omezené na svobodě (např. ve věznicích) nebo závislé na péči v zařízeních (např. v domovech pro seniory). Provádí výzkumy, šetření a vypracovává doporučení ke zlepšení situace lidí s postižením. Poskytuje metodickou pomoc obětem diskriminace. Dělá výzkumy v oblasti rovného zacházení a vydává doporučení k prosazování rovného zacházení. Tento monitoring tedy ombudsman vykonává jen pro určitou část lidí.

Jak je to jinde v Evropě?

V demokratických státech je už zastřešující národní lidskoprávní instituce standardem. Jejich zakládání podporuje i OSN. Dokonce vydala soubor pravidel, tzv. Pařížské principy, které by nezávislé instituce měly naplňovat. Česká republika patří mezi poslední 3 členské státy Evropské unie, které dosud takovou nezávislou instituci nezřídily. Jsme za to na mezinárodní úrovni často kritizováni.

Co jsou to vlastně lidská práva?

Jsou to základní práva a svobody a jsou to ta nejzákladnější práva každého z nás. Zaručuje je u nás Listina základních práv a svobod. Znáte svá práva?