AKTUÁLNĚ: Od 6. 1. 2025 aktualizujeme úřední hodiny osobního příjmu

Přístupnost informací

zpět na obsah sekce

Stát musí zajistit, aby lidé s postižením:

  • informace mohli vyhledávat, získávat a rozšiřovat,
  • informacím rozuměli, tedy aby je dostávali srozumitelně (například texty pro snadné čtení s obrázky pro lidi s mentálním postižením, informace ve znakovém jazyce pro neslyšící nebo v Braillově písmu pro nevidomé),
  • mohli vyjádřit, co si myslí a potřebují,
  • mohli používat komunikační technologie (například webové stránky, mobilní aplikace nebo televize).

Přístupnost informací na úřadech

Jak budou na úřadech jednat neslyšící a hluchoslepí lidé?

Neslyšící a hluchoslepí lidé mají právo vybrat si některý z komunikačních systémů (§ 1 odst. 2 zákona o komunikačních systémech neslyšících).

Úřady jim pak bezplatně zajistí tlumočníka nebo prostředníka pro zvolený systém (§ 16 odst. 5 správního řádu).

Mezi komunikační systémy patří:

  • český znakový jazyk,
  • znakovaná čeština,
  • prstová abeceda,
  • vizualizace mluvené češtiny,
  • písemný záznam mluvené řeči,
  • Lormova abeceda,
  • daktylografika,
  • Braillovo písmo s využitím taktilní formy,
  • taktilní odezírání,
  • vibrační metoda Tadoma.

Jak se lidé se zrakovým postižením seznámí se spisem?

Lidé se zrakovým postižením mohou požádat, aby jim úředník nebo úřednice přečetli nahlas obsah spisu a zároveň nahráli zvukový záznam. Nebo mohou požádat svého průvodce, aby místo nich nahlédl do spisu (§ 38 odst. 3 správního řádu).

Jak by měly úřady jednat s lidmi s mentálním postižením nebo cizinci?

Písemnosti pro lidi s mentálním postižením by úřady měly psát ve formátu pro snadné čtení (easy to read) a pro cizince srozumitelně (plain language). Základní pravidla popisuje například evropská brožura pro tvorbu snadno srozumitelných informací (PDF, 1 045 kB).

Přístupnost informací na soudech

Dostanou neslyšící a hluchoslepí lidé u soudu bezplatně tlumočníka?

Ano, pokud mají průkaz ZTP nebo ZTP/P a současně jsou účastníky soudního řízení (§ 8 odst. 2 zákona o komunikačních systémech neslyšících). To znamená, že jim soud nedá tlumočníka, například pokud se na jednání přijdou podívat jako veřejnost.

Přístupnost webových stránek a mobilních aplikací pro lidi se zrakovým a sluchovým postižením

Co je „přístupnost“ webu nebo mobilní aplikace?

Web nebo mobilní aplikace jsou přístupné pro lidi se zrakovým a sluchovým postižením, pokud je mohou jednoduše ovládat a získat všechny informacemi, které obsahuje.

Co nejčastěji brání přístupnosti webu nebo mobilní aplikace?

  • Obsah není logicky uspořádaný nebo není dostatečně rozdělen pomocí nadpisů.
  • Text splývá s pozadím (není dost rozdílný).
  • Obrázky, fotografie, grafy nebo tabulky postrádají popis (tzv. alternativní text). Videa nemají titulky nebo textové popisky.
  • Nedají se ovládat pouze prostřednictvím klávesnice.
  • Nejsou uzpůsobené pro používání tzv. asistivních pomůcek (například odečítač obrazovky).
  • Odkazy na jiné webové stránky nebo zdroje nejsou jasné a popisné.

Které předpisy upravují přístupnost webů a mobilních aplikací?

Především jde o:

Kdo musí zajistit přístupnost svého webu nebo mobilní aplikace?

Přístupnost svého webu nebo mobilní aplikace musí zajistit především stát (jeho instituce: úřady, soudy), kraje a obce, některé jejich příspěvkové organizace (Národní divadlo, Národní muzeum, aj.), veřejné výzkumné instituce, školy a další. Tyto tzv. povinné subjekty určuje § 3 zákona o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací.

Platí výjimky z této povinné přístupnosti?

Povinné subjekty musejí přístupnost zajistit jen tak, aby je to nepřiměřeně nezatěžovalo. V odůvodněných případech tak nemusí být přístupná část jejich webu. Například kdyby úpravy byly nepřiměřené rozpočtu daného subjektu, nebo kdyby na nich muselo pracovat nepřiměřené množství jeho zaměstnanců.

Jak si povinný subjekt ověří přístupnost svého webu nebo mobilní aplikace?

Přístupnost si povinný subjekt může ověřit:

Jak uživatel webu zjistí, jestli je přístupný?

Na webu povinných subjektů je tzv. prohlášení o přístupnosti. Obsahuje:

  • všechny nedostatky celého webu i jeho jednotlivých částí,
  • informaci o nepřístupnosti kvůli nepřiměřené zátěži a náhradní řešení, jak získat nepřístupné informace (například kontakt na osobu, která jim je sdělí),
  • kontakt pro zaslání zpětné vazby k přístupnosti,
  • kontakt na Digitální a informační agenturu pro oznámení problémů s přístupností.

Prohlášení o přístupnosti má i web ombudsmana.

Kdo kontroluje přístupnost webů a mobilních aplikací a poskytuje povinným subjektům metodickou pomoc?

Od dubna 2023 zajišťuje kontrolu a metodickou pomoc Digitální a informační agentura.

Kde se dozvím víc o přístupnosti webů?

Více se dozvíte například na webu Poslepu, WebAIM nebo Web Accessibility Initiative.

Přístupnost prostředí Přístupnost zboží a služeb