AKTUÁLNĚ: Od 6. 1. 2025 aktualizujeme úřední hodiny osobního příjmu

Přístupnost zaměstnávání

Přístupnost v zaměstnávání znamená vytváření podmínek, které umožní každému, aby se plnohodnotně zapojil do pracovního procesu. Zahrnuje podporu široké škály zaměstnanců, včetně lidí s postižením, rodičů malých dětí, těhotných žen, lidí s dočasným omezením po úrazu, starších lidí nebo mladší generace.

Jak může přístupné zaměstnávání vypadat?

  • Zaměstnankyně se sluchovým postižením si při hovoru pomáhá odezíráním. Její kolegové si proto dávají pozor na to, aby jim dobře viděla na obličej a ústa.
  • Tatínek čtyřletého syna může čerpat dny zdravotního volna, i když sám není nemocný, ale pečuje o nemocného syna.
  • Těhotná zaměstnankyně pracuje v supermarketu u pultu s uzeninami. Vůně jí ale způsobují nevolnost. Proto se dočasně přesunula na úsek pečiva.
  • Zaměstnavatel neodrazuje starší uchazeče o zaměstnání tím, že by v pracovní inzerci jako výhodu vyzdvihoval „mladý kolektiv“.

Výhody přístupného zaměstnávání

Přístupné zaměstnávání může přinést výhody:

  • zaměstnancům: jsou spokojenější, motivovanější a produktivnější,
  • zaměstnavatelům: získají širší talentovou základnu, lepší firemní reputaci a snižují fluktuaci zaměstnanců,
  • společnosti jako celku: přístupnost v zaměstnávání může podporovat pocit začlenění, ekonomický růst a sociální soudržnost.

Zaměstnávání lidí s postižením

Úmluva o právech osob se zdravotním postižením ukládá České republice, aby těmto lidem zajistila také přístupné pracovní prostředí (článek 27 Úmluvy k práci a zaměstnávání).

Podle dat Českého statistického úřadu jsou zatím lidé s postižením zaměstnaní mnohem méně (40 %), než lidé bez postižení (82 %). To má napravit kvóta pro zaměstnávání lidí s postižením (tzv. povinný podíl) nebo povinnost zaměstnavatele přijmout opatření podle potřeb konkrétního zaměstnance.

Povinný podíl zaměstnanců s postižením

Zákon o zaměstnanosti ukládá zaměstnavatelům, kteří mají více než 25 zaměstnanců, aby 4 % zaměstnanců tvořili lidé se zdravotním postižením.

Namísto chybějících zaměstnanců ale mohou (odděleně i současně):

  1. nakoupit výrobky nebo služby od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % lidí se zdravotním postižením, nebo
  2. odvést do státního rozpočtu 2,5 násobek průměrné mzdy za každého chybějícího člověka s postižením.

Přiměřená opatření vůči zaměstnancům s postižením

Podle antidiskriminačního zákona musí zaměstnavatel přijmout přiměřené opatření vůči zaměstnanci s postižením, ledaže by to zaměstnavatele nepřiměřeně zatěžovalo.

Tato opatření zahrnují úpravy pracovního prostředí, pracovních podmínek a pracovních metod tak, aby zaměstnání bylo přístupné a vhodné pro zaměstnance s různými potřebami.

Posuzovali jsme například:

Podle evropského výzkumu o lidech s postižením na pracovním trhu:

  • 25 % zaměstnavatelů má přístupné výběrové řízení,
  • 19 % zaměstnavatelů má stanovená pravidla pro poskytování speciálních pomůcek zaměstnancům s postižením,
  • 25 % zaměstnavatelů využívá veřejnou pomoc k realizaci přiměřených opatření.

Podle dat Českého statistického úřadu:

  • má upravené pracovní podmínky 34 % zaměstnanců s postižením, ale potřebovalo by to dalších 10 % zaměstnanců,
  • má upravené pracovní prostředí 7 % zaměstnanců s postižením, ale potřebovalo by to dalších 6 % zaměstnanců.

Další zdroje