Sociální zabezpečení

Sociální zabezpečení je nejčastějším tématem podnětů ombudsmanovi. Odbor sociálního zabezpečení jich vyřídí ročně okolo 1500 týkajících se důchodů a dávek.

Důchody

Ročně řešíme okolo 500 podnětů týkajících se důchodů. Nejčastěji jde o invalidní důchod, následují podněty na starobní důchod, ale zabýváme se i pozůstalostními důchody (vdovský, vdovecký, sirotčí) a hornickými důchody. Lidé obvykle nesouhlasí s výší přiznaného důchodu, stěžují si, že nebyly zohledněny všechny doby pojištění, že bylo špatně stanoveno datum vzniku invalidity apod. Důchody jsou jedna z našich nejúspěšnějších oblastí – pokud zjistíme pochybení úřadů, téměř vždy se nám podaří chyby napravit. Lidé se tak dočkají správně přiznaného důchodu a často i vysokých zpětných doplatků.

Případ invalidního důchodu pana Tomáše

Pan Tomáš je teprve třicátník, ale už od mládí se potýká s duševním onemocněním. Obrátil se na nás, protože mu byl přiznán invalidní důchod ve III. stupni, ale ve výši pouze 5 500 Kč. S tak nízkou částkou nemohl vyžít. Vyžádali jsme si spisovou dokumentaci a zjistili několik nesrovnalostí.

Jednak pan Tomáš neměl započítaný rok studia na středním učilišti, ale zásadnější byl nesprávný postup posudkového lékaře při stanovení data vzniku invalidity. Z lékařských zpráv vyplývalo, že se pan Tomáš léčil na psychiatrii mnohem déle, než jak to zhodnotil posudkový lékař. Česká správa sociálního zabezpečení chyby uznala a po novém posouzení byl pan Tomáš uznán invalidním o několik let dříve. Invalidní důchod se mu tak zvýšil na 11 500 Kč a ještě mu bylo zpětně doplaceno více než 300 000 Kč.

Případ starobního důchodu paní Věry

Paní Věra řešila problém se starobním důchodem. Neměla totiž doklady o jednom svém zaměstnání. Mohla ale doložit svědectví svých tehdejších spolupracovníků. Česká správa sociálního zabezpečení to neuznala, protože svědkové neuvedli přesná data společného zaměstnání a nepředložili doklady, že pro daného zaměstnavatele pracovali. Neuznala ani svědectví manžela, který u zaměstnavatele rovněž pracoval, což je v rozporu s judikaturou správních soudů.

Přesvědčili jsme úřad, že jeho postup není správný. Svědectví si mohl ověřit například tím, že zjistí, jestli mají svědkové uváděnou dobu zaměstnání započítanou do svých důchodů. Úřad nakonec svědectví uznal a dobu zaměstnání paní Věře do důchodu započítal.

Dávky

Nejčastěji se zabýváme problematikou dávek pomoci v hmotné nouzi, dávkami státní sociální podpory, dávkami pro osoby se zdravotním postižením, příspěvkem na péči, ale také dávkami peněžité pomoci v mateřství.

Případ nízkého příspěvku na péči

88letý pan Martin měl přiznaný příspěvek na péči 880 Kč měsíčně. Kromě vážného postižení kyčelních kloubů, plicnímu a cévnímu onemocnění, trpěl i mírnou demencí a měl problémy s krátkodobou pamětí. Jeho syn si ho k sobě přestěhoval, aby se o něj s rodinou mohli starat. Proti rozhodnutí úřadu práce o příspěvku na péči se odvolali, ale ani u ministerstva neuspěli.

Zjistili jsme v rozhodnutí o příspěvku na péči závažné nedostatky. Posudkoví lékaři nezjistili úplný zdravotní stav pana Martina a dopady onemocnění na schopnost zvládat jednotlivé životní potřeby. Posudková komise ministerstva nevzala v úvahu, že s ohledem na demenci nejde jen o zvládnutí, ale především o schopnost rozpoznání potřeby určitého jednání. Po naší výzvě ministryně práce a sociálních věcí původní rozhodnutí zrušila a ministerstvo nově panu Martinovi přiznalo příspěvek na péči ve výši 12 800 Kč.

Případ doplatku na bydlení

Paní Zdeňka požádala úřad práce o dávku doplatek na bydlení. Úřad jí ho přiznal a vyzval ji, aby se dostavila a doložila, že podmínky pro doplatek na bydlení splňuje i na další období. Paní Zdeňka však v té době byla v nemocnici, takže si písemnost na poště nevyzvedla. Úřad jí dávku odebral s odůvodněním, že na výzvy nereagovala a neinformovala ho o hospitalizaci.

Zjistili jsme, že paní Zdeňka sice opravdu úřad práce neinformovala, jak měla, ale zpětně doložila, že byla v nemocnici a nemohla poštu přebírat. Vysvětlili jsme úřadu, že v takovém případě měl výzvy považovat za nedoručené, nikoliv, že na ně paní Zdeňka nereaguje. Úřad práce nakonec paní Zdeňce doplatek na bydlení zpětně vyplatil.

Podívejte se na výstupy z naší činnosti nebo si vyhledejte naše zajímavé případy.

Řešíte podobnou situaci a domníváte se, že vám ombudsman může pomoct?

Podejte podnět