Sousedé chovatele vlků si konečně mohou oddechnout. Poslední ze sedmi zvířat, která žila v nevyhovujícím prostředí u rodinného domu v Praze-Řepích, našlo nové útočiště. Vlk byl transportován do specializované záchranné stanice v Řecku. Ombudsman se zasazuje o rozšíření kapacit podobných zařízení i v České republice.
Krajský úřad odmítl uznat odbornou způsobilost pracovnici v sociálních službách, ačkoli ji měla. Zaměstnanci úřadu nedostatečně vyhodnotili dokumenty o její odborné kvalifikaci a nesprávně poučili stěžovatelku o dalším postupu. Po ženě chtěli potvrzení od Ministerstva zdravotnictví, které se však nevydává. Po prošetření případu zástupce ombudsmana zjistil, že došlo k pochybení ze strany krajského úřadu. Ten svou chybu napravil.
Ani v novele vodního zákona nepřineslo Ministerstvo životního prostředí jasná pravidla pro zvládání havárií. Novela platí od letošního srpna. Ombudsman apeloval na její přijetí už v roce 2021 v souvislosti se šetřením toho, jak úřady postupovaly při zneškodnění ekologické katastrofy na řece Bečvě. Naléhavost změny zákona potvrdila i havárie na říčce Trkmance na Hodonínsku. Do té se po požáru tamní galvanovny v roce 2023 dostaly těžké kovy a další nebezpečné látky. Ze šetření ombudsmana z případů Bečvy i Trkmanky vyplývá, že vodní zákon nevyjasňoval, co má úřad při havárii dělat a co přesně je jeho úkolem. Nová právní úprava situaci příliš nezlepšila.
Každý rok připadá na 10. prosince celosvětový Den lidských práv. V současné době má ombudsman ve své pravomoci pouze část agendy, která se lidských práv týká. Novela zákona o veřejném ochránci práv, nyní projednávána v zákonodárných sborech, proto počítá se vznikem národní lidskoprávní instituce (NHRI), v rámci které by její mandát vykonával ombudsman. ,,Pevně věřím, že se během následujícího roku podaří dotáhnout do konce vznik instituce dětského ombudsmana a NHRI, která bude mít za hlavní úkol dohlížet na dodržování lidských práv. Nově bychom mohli mít širší pole působnosti a větší rozsah pravomocí, což umožní větší efektivitu naší práce,“ dodal ombudsman Stanislav Křeček.
Magistrát města Brna zakázal vjezd do ulice v městské zástavbě s bytovými domy. Výjimka je momentálně možná jen na základě individuální povolenky, za kterou magistrát účtuje „manipulační“ poplatek. Ten je však v tomto případě nezákonný. Magistrát jej obhajoval administrativní zátěží spojenou s vydáváním povolenek. Po výzvě ombudsmana magistrát přislíbil poplatek zrušit.
Zatím jen do 2. ledna 2025 mohou ženy podávat žádosti o odškodnění za protiprávní sterilizaci. Už teď se ale ví, že Ministerstvo zdravotnictví nestihne dát všem žadatelkám vědět, zda je jejich žádost v pořádku, či zda je třeba něco doplnit. Také proto apeluje ombudsman, Rada vlády pro záležitosti romské menšiny i vládní koalice, aby se zákonná lhůta pro uplatnění nároku prodloužila. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek a poslankyně Eva Decroix dnes navrhli, aby žádosti o odškodnění šlo podávat ještě 2 roky.
Na ombudsmana se obrátil muž s českým občanstvím, kterému provozovatel rybníka neumožnil rybolov poté, co zjistil, že je ukrajinské národnosti. Přestože provozovatel neměl s rybářem předchozí zkušenost, předpokládal, že bude porušovat pravidla rybolovu. Podle posouzení ombudsmana představuje takové jednání diskriminaci. Díky ombudsmanovi se podařilo dosáhnout smírného řešení. Provozovatel se muži omluvil a nabídl mu možnost rybolovu.
Dle názoru ombudsmana dochází u mladých soudkyň k průsečíkové diskriminaci na základě věku, pohlaví a rodičovství. V současné době se jim (pokud na mateřskou a rodičovskou nastoupí v určité fázi své pracovní kariéry) do právní praxe nutné pro zvýšení platu nezapočte čas strávený na mateřské a rodičovské dovolené. Ve výrazné většině případů jsou to právě ženy, které využívají tuto možnost k výchově svých dětí.
Občané Evropské unie, s bydlištěm v České republice, mohli dosud kandidovat do evropských a obecních voleb pouze jako nestraníci. Naše legislativa neprováděla řádně unijní předpisy, protože jim odpírala možnost vstupu do politických stran. Ten byl vyhrazen českým občanům. Nově však budou i tito ostatní unijní občané žijící u nás oprávněni stát se členy našich stran či hnutí. To jim zajistí plnoprávný a rovnocenný přístup k možnosti kandidovat v uvedených typech voleb, jako mají čeští občané.
Stěžovatelka požádala ombudsmana, aby jí pomohl získat invalidní důchod. Marně o něj dvakrát žádala. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ho totiž ženě nepřiznala, přestože uznala, že je invalidní. ČSSZ namítala, že nezískala dobu důchodového pojištění potřebnou pro nárok na důchod. Díky zásahu ombudsmana se žena dočkala invalidního důchodu.
V psychiatrických nemocnicích po celé České republice je téměř tisíc osob umístěných do ochranné léčby. Nejnovější výzkumná zpráva Kanceláře veřejného ochránce práv nazvaná „Zranitelné skupiny lidí v ochranném léčení“ se zaměřila na ty nejzranitelnější z nich – mladistvé, ženy a cizince. Zpráva obsahuje řadu kritických zjištění. Ta se odrazí se v našich doporučeních pro vznikající Národní koncepci ochranného léčení.
Česká správa sociálního zabezpečení zareagovala na podnět ombudsmana novým systémovým opatřením. Zpřehlednila proces vyřizování důchodů pro pracující v ČR a zemích Evropského hospodářského prostoru či ve Švýcarsku. Dalším pozitivním důsledkem je snížení administrativní zátěže.
Ombudsman v září tohoto roku předložil vládě souhrn pochybení, ke kterým dochází ze strany Ministerstva zdravotnictví při vyřizování žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizace. Vláda dnes odpoledne vzala jeho zprávu na vědomí. Z jednání vlády vzešla dohoda mezi ombudsmanem Křečkem a ministrem Válkem. Dohodli se na brzkém setkání, kde budou hledat řešení způsobu vyřizování žádostí nezákonně sterilizovaných žen.
Návštěvy v domovech a ústavech zaměřených na děti s ochrannou výchovou a na děti se závislostními problémy znovu potvrdily, že současný systém neumí reagovat na potřeby dětí, které soudy svěřily do péče státu. Tato skupina dětí je velmi široká. V ústavních zařízeních žijí a vyrůstají různé děti s velmi rozličnými potřebami. Jde o tak širokou a pestrou škálu potřeb, ke kterým nelze přistupovat univerzálně, jak to činí současná právní úprava. Zástupce ombudsmana proto Ministerstvo školství požádal, aby bez zbytečného odkladu tyto potřeby zmapovalo a nastavilo podle nich systém péče, včetně postupů, nástrojů, metod práce a kompetencí zapojených orgánů, institucí a ústavních zařízení. Stranou by neměla zůstat ani podpora pracovníků ústavních zařízení spočívající v jejich vzdělávání, adekvátním ohodnocení a wellbeingu.
Poradní orgán veřejného ochránce práv pro oblast ochrany práv osob se zdravotním postižením požádal ombudsmana, aby Poslanecké sněmovně vysvětlil negativní dopady novely školského zákona na práva dětí s postižením a jejich rodin. Zrušení možnosti využívat dalšího pedagogického pracovníka, neochota vlády doplnit mezi pedagogické pracovníky pozici sociálního pedagoga a neotevření školního poradenského pracoviště nepedagogickým pracovníkům negativně ovlivní vzdělávání dětí s postižením.
Veřejný ochránce práv informoval vládu o řadě pochybení ministerstva i ministra zdravotnictví při vyřizování žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizace. Kromě trvajících mnohaměsíčních průtahů a lpění na zdravotnické dokumentaci jako na prakticky jediném nezpochybnitelném důkazu, poukázal ombudsman především na to, že rozhodování ministerstva není v souladu s tím, jak případy odmítnutých žádostí hodnotí správní soudy. Ministerstvo zdravotnictví navíc v poslední době nekomunikuje ani s ombudsmanem. Ten stále čeká na odpovědi na své výzvy ve třiceti případech.
Ústavní soud zrušil usnesení Nejvyššího správního soudu, podle kterého obce jako veřejní opatrovníci nevykonávají přenesenou působnost. Ombudsman se proti tomuto usnesení už v minulosti vymezil. Nyní se ombudsman prostřednictvím tzv. amicus curiae připojil k ústavní stížnosti původního žalobce proti tomuto rozhodnutí a požádal Ústavní soud, ať jej zruší jako protiústavní. Ústavní soud vyhověl. Ombudsmanovi tak nadále zůstává zachována pravomoc šetřit stížnosti lidí s postižením na veřejné opatrovníky (obce).
1. září 2024 uběhlo patnáct let od účinnosti českého antidiskriminačního zákona. Zároveň si ombudsman připomíná 15 let jako orgánu pro rovné zacházení, kdy v České republice prosazuje rovné zacházení a chrání před diskriminací. Na včerejší konferenci v Senátu, kterou zaštítila místopředsedkyně senátního Výboru pro záležitosti Evropské unie Adéla Šípová, se diskutovaly limity antidiskriminačního zákona či vymahatelnost pohledem obětí diskriminace.
V regionech zasažených povodněmi budou při nadcházejících krajských a senátních volbách pravděpodobně hrát zásadní roli přenosné urny, případně alternativy k běžným volebním místnostem, jako tomu bylo za covidové pandemie. Vedení obcí může v této nelehké situaci využít předchozí zkušenosti se zajišťováním voleb pro lidi se specifickými potřebami. Užitečné informace nabízí na svém webu i veřejný ochránce práv.
V České republice není dostatečné povědomí o chronickém únavovém syndromu (ME/CFS) ani mezi zdravotníky. Lidé s ME/CFS získávají diagnózu až s odstupem několika let od nástupu příznaků. Nemoc jim znemožňuje žít život, na který byli dosud zvyklí. Nezvládají práci nebo školu. Čelí nepochopení u svého okolí. Zástupce ombudsmana se proto obrátil na Ministerstvo zdravotnictví. Žádá ho, aby se situací lidí s ME/CFS začalo systematicky zabývat.