V prvním roce působnosti jako monitorovacího orgánu pro práva lidí s postižením zahájila ombudsmanka řadu výzkumů k zásadním tématům a problémům. Na jejich vytipování se výrazně podíleli přímo lidé s postižením, zejména prostřednictvím poradního orgánu ombudsmanky. Na některé zjištěné nedostatky upozornila ombudsmanka Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením.
Devítiletý chlapec se přestěhoval se svou matkou k babičce z otcovy strany. O několik měsíců později soud dítě svěřil na přechodnou dobu pěstounům a babičce s ním zakázal osobní i písemný styk. Za této situace se babička obrátila na ombudsmanku, protože s tímto postupem nesouhlasila. Jak ukázalo následující šetření, příslušný OSPOD ve své práci skutečně pochybil, nicméně především vůči matce a chlapci a nikoli vůči babičce.
Ombudsmanka shrnula v pravidelné zprávě pro poslance to nejpodstatnější ze své činnosti ve 2. čtvrtletí. Obrátilo se na ni o pomoc 2013 lidí, nejčastěji s problémy v oblasti sociálního zabezpečení a stavebnictví, v 51 případech lidé namítali diskriminaci. V šesti šetřených případech úřady dostatečně nenapravily svá pochybení a nápravy se nepodařilo dosáhnout ani vyrozuměním nadřízeného úřadu či vlády, nebo zveřejněním. K prevenci špatného zacházení proběhly systematické návštěvy 10 zařízení, v nichž jsou lidé omezeni na svobodě. Ombudsmanka také zahájila výzkumy zaměstnávání lidí s postižením ve veřejném sektoru a dostupnosti azylového bydlení a nocleháren pro lidi s postižením.
Úřad požadoval zaplacení místního poplatku za užívání veřejného prostranství po vlastníkovi domu, který si na svůj sjezd do garáže složil stavební materiál pro rekonstrukci. Úřad to považoval za zábor veřejného prostranství. Vlastník s tím nesouhlasil, ale poplatek nakonec zaplatil poté, co ho úřad varoval, že mu ho může vyměřit až v trojnásobné výši. Zástupce ombudsmanky úřadu vytkl pochybení jak v pokládání sjezdu do garáže za veřejné prostranství, tak i v procesním postupu. Úřad sice na svém názoru trvá, zaplacený místní poplatek ale vlastníkovi vrátil.
Zájemci se mohou hlásit do 11. září. Podmínkou je ukončené vysokoškolské vzdělání v oboru právo, dobrá znalost mezinárodních úmluv, dokumentů a judikatury v oblasti práv lidí s postižením, dobrá znalost češtiny a jednoho světového jazyka.
Ženě, žijící se svou rodinou v zahraničí, se na začátku letošního roku narodilo dítě. Syn měl vrozenou vadu nohy, kterou bylo nutné operovat co nejdříve po narození, jelikož by se tato vada s dalším růstem dítěte dále zhoršovala. Češka proto chtěla s chlapcem urychleně vycestovat z africké země zpátky do České republiky, kde by mu byla poskytnuta potřebná péče. Zastupitelský úřad jí však odmítl vydat náhradní cestovní průkaz, bez něhož však s dítětem nemohla odjet. Tíživou životní situaci pomohl vyřešit až zásah ombudsmanky a Ministerstva zahraničních věcí.
Ombudsmanka vyřešila případ, ve kterém byla kadeřnice nejprve několik měsíců nemocná a následně nastoupila na mateřskou dovolenou, protože se blížil termín porodu. Zaměstnanci takový přechod v podstatě nezaznamenají. Žena však pracovala jako osoba samostatně výdělečná činná (OSVČ) a dostala se kvůli přechodu z nemocenské na mateřskou do konfliktu se zdravotní pojišťovnou, která po ní chtěla uhradit minimální zálohu pojistného. V obou případech však za ní měl pojistné uhradit stát. Problém se podařilo vyřešit díky zásahu ombudsmanky.
Přestupky existují ve všech oblastech veřejné správy. Nejedná se o trestný čin, ale o společensky škodlivý protiprávní čin, který za přestupek označuje některý ze zákonů. Právě s přestupky mají lidé obvykle nejčastější zkušenost, a to ať už coby přímí pachatelé přestupků nebo naopak jejich oběti. Ombudsmanka proto vytvořila nový informační leták, jenž vychází z aktuálně platné právní úpravy. Leták shrnuje základní práva a povinnosti pachatelů, obětí, ale také zákonné možnosti těch, kdo byli ze spáchání přestupku obviněni neprávem.
Na pořízení pomůcek do školy, zájmové kroužky, školu v přírodě nebo školní obědy lze využít jednorázovou dávku mimořádné okamžité pomoci. Řada rodičů-samoživitelů a nemajetných rodin o této možnosti neví.
Vláda včera přijala nesouhlasné stanovisko k poslaneckému návrhu, který navrhoval zavést přestupek v sociálních službách za špatné zacházení. Ombudsmanka s důvody odmítnutí nesouhlasí a nepovažuje za šťastné, aby vláda čekala se zavedením přestupku až do roku 2021, kdy je plánována účinnost přislíbené připravované vládní novely.
V letních měsících lidé tráví více času mimo domov, častěji využívají různé služby poskytující kulturní či sportovní vyžití. Chodí na koupaliště a plovárny, navštěvují hrady a zámky, cestují a ubytovávají se, častěji chodí do kaváren a restaurací. Provozovatelé a poskytovatelé služeb se je snaží přilákat různými slevami či výhodami, někdy naopak poskytnutí služeb omezují určitými zákazy.
Z důvodu rekonstrukce vstupního schodiště, bude od středy 17. 7. minimálně do 31. 7. uzavřen vstup hlavním schodištěm do budovy Kanceláře veřejného ochránce práv.
Mají školky povinnost vyhovět rodičům, kteří žádají dietní stravu pro své děti trpící celiakií, potravinovou alergií nebo intolerancí, nebo by pro ně chtěli vegetariánskou či veganskou stravu?
Ombudsmanka se jako vedlejší účastník připojila k řízení u Ústavního soudu a navrhuje zrušit poplatek 10 000 Kč za podání podnětu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Elektronizace státní správy měla usnadnit život občanům, kteří jednají s úřady. Praxe ale ukazuje, že záleží hlavně na libovůli úředníků, zda lidem pomohou.
Ombudsmanka se aktivně účastnila připomínkového řízení k věcnému záměru stavebního zákona. Bohužel některé její zásadní připomínky předkladatel (Ministerstvo pro místní rozvoj) nevyslyšel a vláda materiál dne 24. června přes tyto rozpory schválila. Příprava nového stavebního zákona tak dostala zelenou. Ombudsmanka především nesouhlasí se zaváděným institutem automaticky generovaného rozhodnutí v případech, kdy stavební úřad nerozhodne ve stanovených lhůtách. Výhrady má také k integraci jednotlivých orgánů do jedné instituce, kdy dojde narušení jejich nezávislosti.
Ombudsman se ve své praxi setkává s tím, že obecní úřady chybují při promíjení místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Ombudsman proto ve spolupráci s Ministerstvem financí a krajskými úřady připravil nový informační leták, který obecním úřadům při rozhodování pomůže.
V neděli 30. 6. v 11:00 h vysílá ČT2 premiéru posledního, dvanáctého dílu pořadu Případ pro ombudsmanku. Tématem jsou černé stavby, tedy potíže s neukázněnými stavebníky, kteří staví bez povolení.
Stavební úřad Magistrátu města Prostějova pouze přihlížel terénním úpravám v nezastavěném území obce Hradčany-Kobeřice, aniž by je podle stavebního zákona posoudil. Úřad nezjišťoval rozsah úprav (plánovaný i reálný) a nezabýval se záměrem stavebníka, tedy účelem zemních prací, přestože občané obce upozorňovali, že má jít pravděpodobně o stavbu střelnice. Úřad místo posouzení legálnosti ponechal stavebníkovi „volnou ruku“.