Už několik let se ombudsmanka opakovaně setkává s případy lidí, kteří prodali auto a neohlídali si, jestli došlo i k jeho přepisu na nového vlastníka v registru vozidel. Administrativně tak zůstávají vlastníky s povinností platit povinné ručení nebo pokuty za přestupky způsobené kupujícím.
Obchod zakázal vstup do prodejny s kočárky. Žena, která v obchodě pravidelně nakupovala, se cítila postupem majitelky obchodu diskriminována. Protože nechtěla své dítě nechávat samotné v kočárku na ulici, nemohla služeb prodejny využít. Obrátila se nejprve na Českou obchodní inspekci a poté na ombudsmanku. Podařilo se nám nalézt řešení. Zákaz vstupu s kočárky doplnila informace, že zákaz platí pouze v situaci, kdy se v prodejně nachází větší množství zákazníků. Podle zjištění inspektorátu takto nastavená pravidla fungují a rodiče s kočárky se do prodejny dostanou.
Kvůli problémům při zpracování znaleckého posudku žena už dva roky čeká na rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti její dcery trpící schizofrenií. Není jediná – průtahy v soudních řízeních jsou nejčastějším důvodem stížností ombudsmance na činnost soudů. Jejich počet neklesá, v letošním roce už jich lidé poslali stejně, jako za celý loňský rok. Řada průtahů souvisí právě se znaleckou činností.
Žena ve věku sedmdesát dva let jela brzo ráno obcí na kole do kostela. Při odbočování vpravo se lekla protijedoucího auta, seskočila z kola, špatně došlápla a zlomila si kotník. Během její následné hospitalizace ji v nemocnici navštívil policista a uložil jí pokutu, protože se plně nevěnovala řízení jízdního kola. Ombudsmanka považuje postup policie za nezákonný, nemravný a nedůstojný. Během šetření konstatovala pochybení policisty, Krajského ředitelství policie Zlínského kraje a policejního prezidenta. Ti své pochybení odmítají.
14. – 15. 11. 2017 se v Praze koná nejvýznamnější setkání zástupců evropských národních preventivních mechanismů, tj. institucí, které systematicky dohlížejí na práva lidí v psychiatrických léčebnách, věznicích, dětských domovech, LDN, zařízeních pro seniory, policejních celách a jiných zařízeních, kde dochází k omezení svobody. Evropské NPM fórum pořádá ve spolupráci s českou ombudsmankou Rada Evropy a Evropská unie.
Právy osob se zdravotním postižením se sice ombudsmanka bude moct systematicky zabývat až od 1. ledna 2018, ale individuální podněty týkající se činnosti státní správy nebo rovného zacházení řeší i nyní. Její pomoc se tedy vztahuje i na nevidomé a slabozraké. Ti si dnes Mezinárodním dnem nevidomých připomínají narození autora písma rozpoznatelného hmatem, které umožnilo i nevidomým číst.
Pokud ČŠI při kontrole zjistí, že škola neefektivně čerpá prostředky ze státního rozpočtu, bude svá zjištění důsledně předávat krajskému úřadu, aby se mohl hospodařením školy zabývat, vyvodit důsledky a zajistit nápravu. Po šetření ombudsmanky instruoval ústřední školní inspektor ČŠI ředitele všech inspektorátů, aby takto postupovali. Rovněž v tomto smyslu upravil interní předpisy ČŠI.
Dnes dopoledne proběhlo v Radě pro lidská práva OSN projednání stavu lidských práv v České republice. Jedná se o univerzální periodický přezkum naplňování mezinárodních lidskoprávních závazků a doporučení. Výstupem bude zhodnocení stavu lidských práv v České republice a případná doporučení, které oblasti je třeba zlepšit.
Ve třetím čtvrtletí se lidé na ombudsmanku obrátili s 2043 podněty (od začátku roku jde už celkem o 6255 podnětů), z nichž 68 % bylo v působnosti a ombudsmanka se jimi může zabývat. Ve stejném období vyřídila 1977 podnětů, z nichž ve 113 případech konstatovala pochybení úřadu či diskriminaci.
Hledáme právníka/právničku se zájmem o téma ochrany spotřebitele a na poloviční úvazek či DPČ také sociologa/socioložku se zaměřením na kvantitativní výzkum.
Jedním z velkých problémů poskytovatelů zdravotních služeb je neexistující evidence případů používání omezovacích prostředků. Ministerstvo zdravotnictví ji dlouhodobě odmítá zavést. Obtížně se proto kontroluje, jak často a v jakých případech jsou omezovací prostředky používány, není možné srovnávat postupy jednotlivých zařízení. Z výsledků šetření ombudsmana vyplývá, že někteří pacienti jsou omezováni i když to není nezbytné, nebo zbytečně dlouho. Ať už jsou zklidňováni léky nebo přikurtováni k postelím.
Asi všichni chceme, aby zde úřady byly pro občany a nikoli občané pro úřady. Občas je tomu nutné pomoci. Obrátila se na nás stěžovatelka, která zastupovala svou klientku v řízení o příspěvku na péči. Měla pro to její plnou moc. Plná moc byla založena ve spisu příslušného Úřadu práce. Při následném jednání s Okresní správou sociálního zabezpečení (OSSZ) však bylo po stěžovatelce požadováno doložení další plné moci. Jenomže úřady jsou povinny spolu komunikovat a občany nezatěžovat zbytečnou administrativou. Podařilo se nám zajistit, aby tomu tak v budoucnu skutečně bylo.
Ombudsmanka zahájila sérii systematických návštěv domovů pro osoby se zdravotním postižením. Zaměří se v nich na podmínky v zařízení s ohledem na potřeby klientů, na respektování důstojnosti, soukromí a autonomie vůle klientů, na volnost pohybu, na zajištění školní docházky a pracovního uplatnění, na možnost realizovat soukromý život aj. Návštěvy zařízení budou probíhat v letošní i příštím roce a zahrnou celou republiku. Na tento typ zařízení se ombudsman zaměřil naposledy v roce 2009.
Ombudsmanka vydala publikaci, která uceleně a podrobně zpracovává problematiku dávek pomoci v hmotné nouzi. Shrnuje a zobecňuje v ní zásadní stanoviska, která veřejný ochránce práv formuloval od roku 2007 za dobu účinnosti zákona o pomoci v hmotné nouzi. Vychází přitom z více než 3 500 vyřízených podnětů týkajících se dávek pomoci v hmotné nouzi.
Při příležitosti Světového dne duševního zdraví uspořádala ombudsmanka seminář, s cílem zlepšit kontrolní činnost krajských úřadů v psychiatrických nemocnicích. Úředníci by díky němu měli lépe porozumět právním i klinickým problémům a svými kontrolami pak přispívat k prevenci špatného zacházení s pacienty s psychiatrickým onemocněním.
Evropská síť Equinet sdružující národní orgány a centra rovného zacházení slaví 10 let své činnosti. Při této příležitosti pořádá v úterý 10. 10. v Bruselu výroční konferenci „Společně za rovnou Evropu“. Účastní se jí zástupci evropských antidiskriminačních orgánů včetně ombudsmanky Anny Šabatové, zástupci institucí Evropské unie, nevládních organizací, vlád a parlamentů aj.
V poslední době přibývá stížností a podnětů souvisejících s chovem zvířat a s případným podezřením z týrání zvířat. Nezřídka se takové případy objevují i v médiích. Problémy mnohdy pramení z podcenění podmínek chovu zvířat, jejich potřeb a projevů. Důsledkem může být ohrožení zvířat týráním a rovněž může docházet k ohrožení zdraví a majetku osob.
Mezinárodní den seniorů připadající na 1. 10. je připomínkou, že by se společnost měla zajímat o kvalitu života starší generace. Pro ombudsmanku je to jedna z nejdůležitějších skupin lidí, na jejichž problémy se zaměřuje. Neřeší jen potíže jednotlivců, ale zaměřuje se i na zlepšování kvality služeb a na dobré zacházení se seniory v zařízeních sociálních služeb a rovněž na rovné zacházení nejen se seniory, ale i s těmi, kdo o své blízké v seniorském věku pečují.
Narození dítěte je vždy významná událost. Pokud k ní však dojde při pobytu v cizině, doprovází ji komplikace s vyřízením cestovních dokladů. Na ombudsmanku se obrátila stěžovatelka, jejíž dcera narodila v Německu. Na vyřízení českého cestovního pasu čekala osm měsíců. Bez něj přitom nemůže s dítětem legálně překročit hranice. V jiných zemích může chybějící cestovní doklad přinášet další komplikace při jednání s místními úřady. Ombudsmanka se snaží dosáhnout toho, aby české děti narozené v cizině získaly své doklady co nejdříve.
Úřad práce potrestal ženu sankčním vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání kvůli údajné nelegální práci. I když podle pozdějšího závěru inspektorátu práce o nelegální práci nešlo a nelze ji prokázat, MPSV rozhodnutí o vyřazení potvrdilo. Žena kvůli tomu přišla o pojištění hrazené státem a podporu v nezaměstnanosti. Až na základě šetření ombudsmanky ministerstvo změnilo názor a vyřazení z evidence úřadu práce zrušilo.