AKTUÁLNĚ: Od 6. 1. 2025 aktualizujeme úřední hodiny osobního příjmu

Tiskové zprávy

Setkání k Noci důstojnosti: společné úsilí o důstojný život pro lidi s postižením nikdy nekončí

Tisková zpráva

Diskusní i pietní částí Noci důstojnosti v Kanceláři ombudsmana se kromě vzpomínek na zabitou Dorotu Šandorovou prolínalo téma péče o lidi s nejtěžšími typy postižení. Právě ti jsou podobně jako Dorota silně ohroženi špatným zacházením. Často totiž dokáží komunikovat pouze prostřednictvím svého chování, včetně sebepoškozování nebo agrese vůči okolí. Veřejný ochránce práv i organizace zaměřené na pomoc lidem s postižením a pečujícím považují pochopení takzvaného chování náročného na péči coby formy komunikace za jeden ze zásadních kroků k zajištění důstojného života těchto lidí. Upozorňují také na nadměrné podávání zklidňujících léků.

Noc důstojnosti se i letos koná pod záštitou veřejného ochránce práv. V pondělí 8. ledna si lidé v Kanceláři ombudsmana připomenou situaci lidí s mentálním postižením a uctí památku Doroty Šandorové

Tisková zpráva

Životní příběh Doroty Šandorové se dostal na veřejnost v závěru roku 2022 – téměř dva roky poté, co tuto ženu s mentálním postižením v noci na 7. ledna 2021 usmrtil pečovatel v domově pro lidi s postižením. Právě počátkem ledna se proto na její památku už podruhé koná Noc důstojnosti. Záštitu nad ní stejně jako vloni převzal veřejný ochránce práv. V Brně pořádá odpolední diskuzi „Důstojný život pro všechny“ zaměřenou na situaci lidí s postižením. Na ni naváže podvečerní pietní setkání. Obě akce jsou volně přístupné pro všechny zájemce, zároveň budou živě streamované.

Ombudsman zmapoval dobrou praxi při zajišťování důstojného bydlení pro lidi ze zranitelných skupin. Daří se především díky dostatečné podpoře lidí při zabydlování i zárukám pro vlastníky bytů

Tisková zpráva

Zástupci čtrnácti organizací z celé republiky ve výzkumu[1] veřejného ochránce práv podrobně popsali svou práci s lidmi, kteří z nejrůznějších důvodů získávají běžné bydlení obtížněji než jiní. Mezi zranitelné skupiny patří například rodiče s více dětmi, senioři, lidé s postižením nebo Romové. Podle posledních dat u nás v bytové nouzi žije 154 tisíc lidí, dalších 1,6 milionu ohrožuje ztráta bydlení. Výzkum ombudsmana ukázal, že většině organizací se byty pro klienty daří nacházet. A díky jejich podpoře si lidé dokáží bydlení i dlouhodobě udržet. Kvůli omezeným kapacitám ale zvládnou neziskové organizace pomoci pouze zlomku ze stovek tisíc lidí, kteří by podobnou individuální asistenci v oblasti bydlení potřebovali. Také proto pomáhající organizace stejně jako veřejný ochránce práv volají po systémovém řešení, například v podobě zákona o sociálním bydlení.

Zranění a pozůstalí obětí tragické střelby v Praze mohou požádat o peněžitou pomoc. Jaká jsou základní pravidla a podmínky?

Tisková zpráva

Lidé bezprostředně zasažení útokem střelce na pražské filozofické fakultě mohou stejně jako všechny oběti trestných činů požádat o peněžitou pomoc od státu. Hladké vyřizování žádostí o ni je jedním z dlouhodobých témat, která veřejný ochránce práv i jeho zástupce řeší s Ministerstvem spravedlnosti. Na doporučení ombudsmana například ministerstvo vyčlenilo na odboru odškodňování několik referentů, kteří se věnují pouze žádostem o peněžitou pomoc a nemusí plnit jiné úkoly. Díky tomu se vyřizování žádostí podařilo urychlit.

Pařížské principy dnes slaví 30 let od svého přijetí. OSN v nich stanovilo pravidla fungování národních lidskoprávních institucí (NHRI)

Tisková zpráva

Pro národní lidskoprávní instituce jsou takzvané pařížské principy (zásady) klíčový dokument. Popisují kompetence i odpovědnosti NHRI, věnují se složení lidskoprávních institucí nebo zárukám jejich nezávislosti i metodám práce. Podle toho, do jaké míry národní lidskoprávní instituce těmto principům vyhovují, pak při mezinárodní akreditaci získávají odpovídající status.

Zapojte se s námi do Noci důstojnosti 8. ledna v Kanceláři ombudsmana

Tisková zpráva

Veřejný ochránce práv pořádá ve svém brněnském sídle v pondělí 8. ledna 2024 Noc důstojnosti. V odborné diskuzi odpoledne i při projevech řečníků v podvečer si účastníci společně připomenou situaci všech lidí s postižením ohrožených nevhodným nastavením českého systému sociálních a zdravotních služeb a podpory pečujících.

Díky ombudsmanovi je zdravotní pojišťovna vstřícnější k dlužníkům

Tisková zpráva

Zdravotní pojišťovna RBP upravila své postupy v souladu se zjištěními ochránce. Chce být vstřícnější a otevřenější. Případné vzniklé dluhy na pojistném bude nyní ověřovat dříve, aby pojištěncům nenarůstalo penále. Zároveň bude dlužníky informovat o možnosti prominutí penále a povolovat splátkový kalendář formou rozhodnutí.

Zajistěte vězňům doručování úředních písemnosti do věznic, apeluje na ministerstva ombudsman

Tisková zpráva

Ombudsman identifikoval problém, že některým vězňům nechodí do vězení úřední pošta. Setkal se s případy lidí, kterým sice byla zásilka doručena formálně správně, reálně ji však nedostali, a nemohli se s ní seznámit. Když si totiž člověk před nástupem do vězení sám nezmění doručovací adresu v registru, tak mu úřední dopisy stále chodí tam, kde bydlí, a ne do věznice. Lidé ve vězení tak mohou třeba prošvihnout důležité termíny.

Lidé s postižením sdíleli u ombudsmana své zkušenosti s pobytem v ústavu i s vlastní cestou k nezávislému životu

Tisková zpráva

Konference a workshop „Můj život, moje volba, aneb Sebeurčení“ spolupořádané veřejným ochráncem práv a Centrem podpory transformace svedly na jedno místo odborníky a úředníky spolu s těmi, kterých se osobně dotýká přechod od sociálních služeb ústavního typu ke komunitnímu modelu péče – takzvaná deinstitucionalizace. Lidé s postižením z různých částí republiky, kteří aktivně vystupují jako sebeobhájci, popsali své zkušenosti s pobytem v ústavech i samostatným životem mimo ně.   

Vznik národní lidskoprávní instituce (NHRI) i zřízení dětského ombudsmana by ochranu lidských práv v Česku posílily, shodují se ombudsman i jeho zástupce

Tisková zpráva

Stanislav Křeček a Vít Alexander Schorm si v Praze připomněli Mezinárodní den lidských práv na konferenci věnované 75. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv. Kvůli tomu, že v Česku stále neexistuje nezávislá instituce specializovaná na ochranu prosazování lidských práv (NHRI) ani zde nepůsobí ochránce práv dětí, čelí stát dlouhodobě kritice ze strany mezinárodních organizací. Díky připravované novele zákona o veřejném ochránci práv by Česká republika mohla tento dluh v ochraně lidských práv splatit. Novela předpokládá, že by mandát NHRI vykonával v Česku právě ombudsman a při Kanceláři veřejného ochránce práv by fungoval také ochránce práv dětí. 

O poměrech v psychiatrických nemocnicích a odděleních bude zástupce ombudsmana v pondělí znovu jednat na Ministerstvu zdravotnictví

Tisková zpráva

Zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm chce na pondělním setkání opětovně diskutovat o plánech ministerstva na zlepšení nevyhovujících podmínek v psychiatrických nemocnicích. Na chybějící soukromí pacientů v mnohalůžkových pokojích a další nedostatky upozorňuje veřejný ochránce práv dlouhodobě.

Pozemky, domy a dokonce mosty nebo hrobky opuštěné po roce 2014 připadnou od ledna státu. Končí desetileté přechodné období, kdy se o opuštěné nemovitosti mohli přihlásit majitelé

Tisková zpráva

Ombudsman upozorňuje, že s koncem roku se blíží důležitý termín pro nakládání s opuštěnými nemovitostmi. Pravidla se změnila už v roce 2014 s novým občanským zákoníkem. Místo obcím teď opuštěné nemovitosti připadají státu. Zároveň ale musel stát počkat deset let, než se mohla nemovitost opravdu považovat za opuštěnou. Právě tato desetiletá ochranná lhůta s koncem roku uplyne. Pokud by nyní obec chtěla získat opuštěnou nemovitost do svého vlastnictví, musí ji nejprve řádně zdokumentovat a poté protokolárně převzít do svého majetku. Především obce v pohraničí v této souvislosti zjišťují, že si potřebují uspořádat i starší evidenci velmi specifického typu nemovitostí – a začínají řešit vlastnictví opuštěných hrobek na svém území. 

Zajímá vás, co v Kanceláři ombudsmana děláme? Podívejte se do našeho nového Zpravodaje!

Tisková zpráva

Najdete v něm výběr některých případů, kterými jsme se v posledních dvou měsících zabývali. Možná vás překvapí, co všechno řešíme. Pomáháme lidem, kteří mají nějaký problém s úřady. Jezdíme na místa, kde jsou lidé omezení na svobodě, a kontrolujeme, jestli tam s nimi nezachází špatně. Snažíme se, aby Česká republika byla co nejpřístupnější lidem se zdravotním postižením. Vydáváme nejrůznější výzkumy, připomínkujeme zákony a soudní rozhodnutí, spolupracujeme s  mezinárodními orgány.

Ombudsman upozorňuje zákonodárce, že mnoho Ukrajinců prchajících před válkou nezvládá platit za bydlení. Současný systém je tlačí k nelegální práci

Tisková zpráva

Veřejný ochránce práv v dopisech předsedům všech senátorských klubů popsal, jak současné nastavení systému podpory v oblasti bydlení v mnohých případech brání tomu, aby si příchozí z Ukrajiny zajistili a udrželi důstojné bydlení. Ukrajinské rodiny proto často žijí v nevyhovujících podmínkách na ubytovnách nebo v nebytových prostorech. Někdy jim ovšem ani tak nestačí peníze na zaplacení bydlení a dalších potřeb. Mnozí z nich tak svou situaci řeší nelegální prací nebo návratem na Ukrajinu. Ombudsman senátory vyzval, aby tyto informace vzali v potaz při schvalování několika projednávaných předpisů upravujících dosavadní podporu bydlení pro lidi s dočasnou ochranou.

Ombudsman nesouhlasí s plánovanými změnami ve školství – zhorší kvalitu výuky a zasáhnou především samotné žáky

Tisková zpráva

Připravované snížení maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu (PHmax) i změna platového stupně pro asistenty pedagogů a další pedagogické pracovníky poskytující podporu dětem se speciálními vzdělávacími potřebami podle ombudsmana českému školství neprospějí. Pocítí je nejen rozpočty škol, ale především žáci a studenti, kteří se například dočkají menšího počtu dělených hodin a mohou přijít o individualizovanou výuku především ve volitelných a praktických předmětech.

Místo individuální podpory léky na zklidnění. I s takovými případy se veřejný ochránce práv setkává při návštěvách zařízení, kde žijí lidé s postižením

Tisková zpráva

Příběhy dvou mužů s mentálním postižením, které spolu s dalšími zaznamenali během návštěv v zařízeních pracovníci Kanceláře ombudsmana, ilustrují dosud téměř přehlížený fenomén: někteří lidé s mentálním postižením, především ti s chováním náročným na péči, dostávají vysoké dávky léků na zklidnění. Tato praxe se podle zástupce ombudsmana musí změnit. Chování je totiž pro lidi, kteří nedokáží jinak navázat kontakt s ostatními, často jediná možná forma komunikace. Je proto nutné, aby okolí pochopilo, jaké nenaplněné potřeby za náročným chováním stojí, a dokázalo na ně odpovídajícím způsobem reagovat. Léky na zklidnění nesmějí být prvním, natož jediným a trvalým „řešením“.

Zástupce ombudsmana chce zlepšit postavení obětí trestných činů žádajících o peněžitou pomoc od státu. S Ministerstvem spravedlnosti bude jednat o svých doporučeních

Tisková zpráva

Zákon o obětech trestných činů počítá s vyplácením peněžité pomoci obětem na léčbu fyzických i duševních následků a překlenutí zhoršené sociální situace způsobené trestným činem. Veřejný ochránce práv se opakovaně setkává s případy, kdy vyřizování žádostí o peněžitou pomoc vázne a lidé musí na peníze čekat i několik let. Zabýval se také stížnostmi na to, že Ministerstvo spravedlnosti peněžitou pomoc lidem vůbec nepřiznalo, přestože mělo. Zástupce ombudsmana po rozsáhlé analýze ministerstvu doporučil, jak by v mnoha ohledech mělo dosavadní praxi zlepšit. Upozornil také, že výše peněžité pomoci už deset let zůstává stejná, její reálná hodnota se tak postupem času snížila víc než o třetinu. Namístě by proto podle něj bylo přikročit k valorizaci. Ostatně například prostředky z odklonů v trestním řízení, výslovně určené na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti, z větší části končí ve státním rozpočtu, a nikoli u poškozených.

Poradní orgán ombudsmana pro oblast lidí s postižením se dnes věnuje přístupnosti veřejných budov i služeb

Tisková zpráva

Zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm spolu s právníky Kanceláře ombudsmana seznámil členy poradního orgánu se dvěma aktuálně dokončovanými výzkumy. V prvním z nich přímo lidé s různým typem postižení testovali uživatelskou přístupnost vybraných veřejných budov v krajských městech. Druhý je věnovaný přístupnosti veřejných budov z pohledu stavebního práva, povolování staveb a kontrole toho, zda vyhovují požadavkům bezbariérovosti. 29. listopadu uspořádá veřejný ochránce práv celodenní konferenci věnovanou přístupnosti a bezbariérovosti. Na ní budou s představiteli i právníky Kanceláře ombudsmana o výsledcích výzkumů a s nimi spojených doporučeních diskutovat zástupci ministerstev, pracovníci stavebních úřadů z celé republiky a odborníci z praxe, jako jsou stavaři nebo projektanti. Zúčastní se také lidé s postižením a zástupci organizací hájících jejich práva.

Při zrušení zaručené mzdy podle ombudsmana hrozí, že mnozí zaměstnanci nedostanou spravedlivou odměnu

Tisková zpráva

V připomínkách k navrhované změně zákoníku práce se veřejný ochránce práv postavil za zachování institutu takzvané zaručené mzdy. Ta představuje nejnižší možnou odměnu pro jednotlivé profese. Začíná na minimální mzdě a roste podle toho, jak složitou, odpovědnou a namáhavou práci lidé dělají. Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní navrhlo dvě možné varianty změny zákoníku práce. Podle té první by se výpočet zaručené mzdy pouze upravil a místo 8 skupin prací by zůstaly 4. Druhá varianta počítá, že by se zaručená mzda úplně zrušila. To by ale podle ombudsmana vedlo ke snížení mezd a platů části zaměstnanců.