Neustálé novelizace právních předpisů jsou podle zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislava Křečka kontraproduktivní. Platí to i pro stavebnictví, kde Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo už třetí zásadní novelu za posledních osm let. I tato, aktuálně projednávaná, má podle ministerstva urychlit proces výstavby. Vzhledem k tomu, že ke stejnému cíli měly vést i obě předchozí novely, vyvolává to otázku po smysluplnosti častých změn.
Situace dětí a rodin s dětmi v zařízení Bělá-Jezová je natolik vážná, že dochází k porušování Evropské úmluvy o lidských právech a Úmluvy o právech dítěte. Děti zde žijí v objektivně horších podmínkách, než mají čeští vězni. Mluvíme o bývalém vojenském zařízení, ve kterém v mnoha ohledech panují horší podmínky než v českých věznicích. Ve věznicích jsou umístěni lidé, kteří spáchali zločin a byli za to pravomocně odsouzeni. V Bělé jsou umístění lidé, které nikdo neodsoudil a žádný trest jim nebyl uložen. Že tímto zařízením prošly stovky dětí odporuje naší představě o České republice coby civilizované zemi.
Ve třetím čtvrtletí se na ochránkyni obrátilo s žádostí o pomoc celkem 1658 osob. Letní měsíce se jako každý rok projevily mírným snížením počtu stížností, což ale dalo ochránkyni příležitost ukončovat časově náročnější šetření z předchozích období. Ve třetím čtvrtletí tak ochránkyně vyřídila 1766 stížností.
Veřejná ochránkyně práv zve dětské psychology, psychoterapeuty, etopedy a sociální pracovníky ke spolupráci. Hledá odborníky, kteří by měli zájem podílet se na prevenci proti špatnému zacházení s dětmi a nezletilými v zařízeních, v nichž se vykonává ochranná nebo ústavní výchova, zařízeních sociálně-právní ochrany dětí, a dále ve zvláštních dětských zařízeních. Spolupráce se týká konzultací a účasti na provádění systematických návštěv v daných typech zařízení, poradenské, případně školící činnosti. Ochránkyně současně uvítá jakékoliv podněty od veřejnosti, které souvisí s tématem ochrany dětí před špatným zacházením.
Na návrh veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové uložila vláda ministryni práce a sociálních věcí, aby podnikla kroky k zajištění dostupnosti sociálních služeb pro seniory a nemocné. Vláda také přijala celkové doporučení ochránkyně na systematické řešení problematiky neregistrovaných zařízení sociálních služeb tak, aby stát garantoval, že senioři nebudou vystavováni špatnému zacházení.
Obyvatelé Jihočeského kraje mají ve čtvrtek 15. října možnost setkat se s veřejnou ochránkyní práv Annou Šabatovou. V rámci akce „Zajímáte nás“ se dozví víc o působnosti a pravomoci ochránkyně a mohou jí předat podnět k šetření.
Ve středu 14. října budou mít lidé v Plzeňském kraji příležitost setkat se s veřejnou ochránkyní práv Annou Šabatovou. Lidé toho mohou využít k získání informací o tom, jak řešit některé životní situace, mohou přímo podat podnět k šetření, dozví se, s čím vším jim může ombudsman pomoci.
Na doporučení veřejné ochránkyně práv mění Ministerstvo práce a sociálních věcí metodiku k posuzování nároku na dávky pěstounské péče, aby zajistilo správný výklad zákona. Úřad práce ČR tak bude pěstounské dávky přiznávat již od data, ke kterému soud svěřil dítě pěstounům.
Nesprávně vyměřené starobní a invalidní důchody nebo jejich nepřiznání ze strany úřadů. To jsou jedny z nejčastějších problémů, se kterými lidem pomáhá veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Ze strany úřadů se přitom nejedná o úmysl, ale často o chyby pramenící z nedostatku času, který mohou věnovat jednotlivým případům.
Problém existence neregistrovaných zařízení pobytových sociálních služeb a špatného zacházení se seniory v nich nelze odstranit pouze represí, jestliže současně není dostupná legální alternativa. I kdyby úřady neregistrovaná zařízení sociálních služeb důsledně a úplně potlačily, není jasné, co by bylo s množstvím starých a nemocných lidí, kteří v nich nyní žijí, a jak by se zabránilo novému rozvoji těchto zařízení.
Nejen pro účastníky, ale i pro další odborníky a zájemce, je již k dispozici sborník z vědeckého semináře Pobyt cizinců: vybrané právní problémy II, který se konal 26. června 2014 v Kanceláři veřejného ochránce práv.
Ministerstvo spravedlnosti navrhuje změnu zákona o obětech trestných činů. Žádá prodloužit tříměsíční lhůtu, během které musí posoudit žádosti obětí trestných činů a pozůstalých po těchto obětech o finanční pomoc. Smyslem finanční pomoci je zmírnění negativních a traumatických dopadů na oběti. Aby byla pomoc účinná, musí být také včasná. Ombudsmanka proto nesouhlasí s návrhem, který by lhůtu pro vyplácení pomoci prodloužil na dobu neurčitou.
Lidé z okolí sběrného dvora na Praze 10 začali na radu zástupce ombudsmanky bránit kvalitu svého bydlení. Zástupce ombudsmanky jim doporučil konkrétní kroky k tomu, aby dosáhli snížení obtěžování hlukem a prachem. Protože podle rad postupují a také úřady jsou aktivní, mají obyvatelé lokality šanci, že se jejich životní prostředí zlepší.
Téměř v poslední chvíli se díky radě ochránkyně podařilo čerstvě plnoleté dívce získat příspěvek při ukončení pěstounské péče. Vyplacená částka 25 000 Kč se jí hodila, protože zrovna maturovala a mohla si tak z příspěvku zaplatit třeba přihlášky na vysoké školy.
Podle statistik Evropského soudu pro lidská práva sice patří české soudy k nejrychlejším v Evropě, na počtu stížností na průtahy, s nimiž se lidé na veřejného ochránce práv obracejí, se to však neprojevuje. Od roku 2012, kdy ochránce upozornil vládu na nepříznivý stav soudnictví, se situace příliš nezlepšila. Zástupce ochránkyně, kterému veřejná ochránkyně práv tuto agendu svěřila, tak musí i po dalších třech letech konstatovat, že stát není schopen s jistotou garantovat právo na rozhodnutí bez zbytečných průtahů, které je jedním z aspektů práva na spravedlivý proces.
Sankce proti Ministerstvu zdravotnictví za nečinnost při vyřizování podnětu k přezkumu závazného stanoviska krajské hygienické stanice ke stavebním změnám haly.
Nájemní bydlení a zejména kritéria, která jsou či nejsou přípustná pro zjišťování spolehlivosti nájemníků a pro rozlišování mezi nimi, budou ve čtvrtek 27. srpna tématem kulatého stolu ombudsmanky Anny Šabatové a Asociace realitních kanceláří.
Více než polovina školek se v uplynulých třech letech setkala s požadavkem rodičů na speciální dietní stravu pro děti. Zjistila to veřejná ochránkyně práv dotazníkovým výzkumem 799 mateřských škol zapsaných v Rejstříku škol a školských zařízení. Nejčastěji dítě potřebovalo bezlepkovou nebo bezlaktózovou stravu, případně rodiče požadovali jinou úpravu stravy zejména s ohledem na potravinové alergie (např. kakao, ořechy, rajčata apod.).
Osobní péče o bezmocnou blízkou osobu se počítá jako doba účasti na důchodovém zabezpečení a zhodnotí se při výpočtu důchodu. Žadatelé o důchod mohou přesto narazit na problémy. Jeden takový pomohla vyřešit současná ombudsmanka Anna Šabatová.