Ve čtvrtek 16. října se v Pardubickém kraji uskuteční další z návštěv veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové v regionech v rámci osvětové kampaně „Zajímáte nás“. Cílem setkání s občany je zvyšovat jejich právní povědomí, povzbudit je v řešení problémů s úřady či diskriminací a informovat je o působnosti veřejného ochránce práv. Zájemci mohou využít návštěvy i k podání podnětu ochránkyni.
Osvětová kampaň veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové „Zajímáte nás“ pokračuje ve středu 15. října návštěvou Královéhradeckého kraje. Setkání ochránkyně s občany mají za cíl zvyšovat povědomí lidí o jejich právech, povzbudit je v řešení problémů s úřady či diskriminací a informovat je o působnosti veřejného ochránce práv. Zájemci mohou využít návštěvy i k podání podnětu ochránkyni.
Jestliže může být ohrožen veřejný zájem, musí stavební úřad věc prověřit a přijmout opatření podle stavebního zákona. Nemůže nájemce bytu pouze odkazovat na vlastníka. Vlastník (pronajímatel) má sice obecnou povinnost předat nájemci byt ve způsobilém stavu k užívání a udržovat stavbu v dobrém stavu, ale pokud vyvstane podezření, že byt ohrožuje zdraví nájemníků, musí stavební úřad věc prověřit a využít svých pravomocí k ochraně veřejného zájmu (zdraví).
Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová vítá rozhodnutí Státní volební komise zapisovat do dodatků volebních seznamů občany EU s potvrzením o přechodném pobytu v České republice.
Návštěvou Kraje Vysočina 2. října 2014 zahájí veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová osvětovou kampaň v regionech s cílem zvýšit povědomí lidí o jejich právech, o působnosti veřejného ochránce práv a o tom, v čem jim může pomoci. Návštěvy mohou zájemci využít i k podání podnětu ochránkyni.
V říjnu zahajuje veřejná ochránkyně práv sérii osvětových návštěv regionů nazvanou „Zajímáte nás“ s cílem setkávat se s občany, vysvětlovat jim jejich práva i to, v čem jim ombudsman může pomoci. Lidé se také budou moci v průběhu návštěvy na ochránkyni obrátit se svými podněty k šetření. Osvětová setkání se konají v rámci projektu Společně k dobré správě financovaného z prostředků Evropského sociálního fondu v ČR.
I přes odmítavé stanovisko ministra vnitra je ochránkyně přesvědčena, že občané EU s potvrzením o přechodném pobytu v České republice mají právo účastnit se komunálních voleb. Rozhodla se proto poskytnout jim návod, jak postupovat, a argumenty, které mohou při prosazení svého práva využít.
Ochránkyně se sešla s ministrem vnitra k jednání o změně pravidel účasti občanů EU v komunálních volbách. Ministr přislíbil vydat v nejbližší době závazné právní stanovisko.
Střední zdravotnická škola se dopustila nepřímé diskriminace, když studentce zakázala nosit při běžném vyučování muslimský šátek (hidžáb zahalující pouze vlasy, krk, případně také poprsí). Projevy náboženského přesvědčení lze omezit výhradně zákonem a jen k dosažení legitimního cíle (veřejná bezpečnost, ochrana veřejného pořádku, zdraví nebo morálky a ochrana práv a svobod jiných). Školní řád zakazoval nosit ve škole jakoukoli pokrývku hlavy jako projev neslušného chování. Krom toho, že nošení hidžábu obecně není neslušné, nelze ho zakázat školním řádem, ale pouze zákonem.
V Domově Petruška v Šestajovicích zjistila veřejná ochránkyně práv špatné zacházení s klienty, omezování jejich osobní svobody, zásahy do soukromí, problematické zacházení s léky, nedostatky v poskytování stravy a zanedbávání bezpečnosti klientů. Poznatky ochránkyně vyplývají z neohlášené dvoudenní systematické návštěvy zařízení.
Veřejná ochránkyně práv se zabývá stížností na diskriminaci v přístupu ke vzdělání kvůli nošení muslimských šátků. Šetření dosud není skončeno, proto ochránkyně nezveřejní průběžné závěry a nebude komentovat informace z médií.
Péče o památky a úroveň jejich ochrany dobře ilustrují priority společnosti a vztah ke kulturním hodnotám. Už nyní stát ukládá vlastníkům povinnosti pečovat o památky, ale problém je v tom, že není schopen jejich plnění vynucovat. Dokud nebude odstraněna tato disproporce, budou nám kulturní památky dál chátrat.
Pojištěnci zdravotních pojišťoven si zaslouží stejnou ochranu, jakou mají ve vztahu k jiným úřadům. I zdravotní pojišťovny totiž mají postavení správních orgánů, které při své činnosti musí postupovat podle určitých procesních pravidel. Pokud by pojišťovny měly možnost získávat údaje o jménech a adresách z registru obyvatel, zvýšila by se jejich šance pojištěnce kontaktovat. Pomohlo by to snížit počet případů, kdy dochází k často zbytečnému narůstání dluhů na pojistném.
Ochránkyně v rámci zprávy pro Poslaneckou sněmovnu informovala o případu, kdy pochybením České správy sociálního zabezpečení vznikl přeplatek na peněžité pomoci v mateřství, dosahující téměř 50.000,- Kč. Stěžovatelce byla předmětná dávka vyplacena ze dvou pojištění, ačkoliv z prvního pojištění nárok nevznikl. Stěžovatelka na přání České správy sociálního zabezpečení podepsala právní úkon uznání „svého dluhu“, poté se obrátila na veřejného ochránce práv.
Omezovací prostředky lze použít pouze v krajním případě (nelze-li situaci řešit jinak – lépe). Zjištění ochránkyně svědčí o „preventivním“ nadužívání omezovacích prostředků mimo jiné z důvodu nedostatku personálu jednotlivých zařízení. Ochránkyně upozorňuje také na nedostatečnou kontrolu používání omezovacích prostředků a na neexistenci následného hodnocení, které by umožnilo nalézt systémové řešení aktuálního nepřijatelného stavu.
Zástupce ochránkyně se zastal stěžovatelů žijících v blízkosti silnic II. třídy, na které byla svedena tranzitní kamionová doprava. Ta přitom patří zejména na dálnice a silnice I. třídy. O dvou takových případech informovala ochránkyně Poslaneckou sněmovnu v rámci své zprávy za 2. čtvrtletí.