Často se na ombudsmana s žádostí o pomoc obracejí lidé, kteří se stali obětí takzvaného spoofingu, a přišli o své peníze. Podvedeným lidem však už bohužel není schopen pomoct. Informační osvětou se proto snaží veřejnosti preventivně pomoct, aby lidé podvodníkům nenaletěli.
Stanislav Křeček a Vít Alexander Schorm se ve středu setkali se členy Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny. Představili jim například práci veřejného ochránce práv v oblasti ochrany práv dětí a diskutovali o možné podobě budoucí instituce dětského ombudsmana. Na její zřízení se Česká republika aktuálně připravuje.
Novela občanského zákoníku a zákona o ochraně spotřebitele zesílila postavení zákazníků. Podnikatelům naopak přinesla další povinnosti. Shrnutí aktuálních pravidel nabízí k dnešnímu Světovému dni ochrany spotřebitelských práv na svých webových stránkách i ombudsman.
Ve fotogalerii můžete nahlédnout, jak probíhá Noc práva v Kanceláři ombudsmana. Kromě diskuze ombudsmana se svým zástupcem jsme si pro účastníky připravili komentované prohlídky, hry i dílnu.
Vytvořili jsme online kurz o antidiskriminačním právu. Je vhodný pro každého, kdo chce rozumět tomu, jak diskriminaci poznat a řešit. Kurz bude mít celkem šest částí (modulů). První část kurzu spouštíme u příležitosti Zero Discrimination Day, který připadá na 1. března. Můžete si tak vyzkoušet první modul, ve kterém vysvětlujeme základní pojmy v oblasti diskriminace. Celý e-learningový kurz je zdarma.
„Prvních pár dní všichni seděli a čekali, až výbuchy skončí. Situace se ale jen zhoršila. Moje rodina chtěla odjet z Kyjeva na letní chatu, ale ulice byly zablokované. Za pár dní jsme se dozvěděli o strašných tragédiích nedaleko naší chaty. To byla Buča.“ Slova Marii Svyrydové otevřela ve čtvrtek večer v Brně diskusní ohlédnutí za rokem války na Ukrajině.
Úřady již nebudou od důchodců požadovat správní poplatek za ověření podpisu na potvrzení o žití zasílaném do smluvní ciziny. Senioři, kteří žijí v Česku a pobírají celý důchod nebo jeho část z ciziny, museli opakovaně platit správní poplatek za ověření podpisu na potvrzení o žití zasílaném do zahraničí, když o ověření požádali úřad.
Zatímco v Česku veřejný ochránce práv kromě ochrany před jednáním úřadů zastává také agendy s lidskoprávním přesahem, jako je ochrana práv lidí s postižením, dohled nad omezováním osobní svobody nebo ochrana před diskriminací, Slovensko má různé agendy ochrany lidských práv roztříštěné do několika institucí. Na návštěvě u slovenských kolegů jsme zjišťovali, jak se takové pojetí odráží v praxi.
Odpovědí mohou být pracovně rehabilitační střediska. Že se jedná o užitečný nástroj, který může lidem s postižením významně pomoct s nalezením a udržením zaměstnání ukazují výsledky projektu. Ten se zaměřil právě na pilotní ověření fungování pracovně rehabilitačních středisek. Na včerejší odborné konferenci v Kanceláři ombudsmana to potvrdili zástupci Asociace pracovní rehabilitace, organizace AGAPO a další odborníci v rámci panelové diskuze. Se svou osobní zkušeností se podělil i pan Daniel, který díky podpoře střediska našel stabilní zaměstnání, ve kterém je nyní samostatný a postupně si navyšuje úvazek.
Ústavní soud dnes zrušil část zákona o advokacii. Vyhověl tak návrhu Městského soudu v Praze, ke kterému se připojil i veřejný ochránce práv. Zrušená pasáž omezuje okruh lidí, kterým může Česká advokátní komora určit advokáta, pouze na žadatele, jejichž „příjmové a majetkové poměry to odůvodňují“. I podle Ústavního soudu tím bylo ohrožené právo lidí na přístup k soudu a právo na zajištění právní pomoci zaručené Listinou základních práv a svobod.
Kanoista Zbyněk Pulec vybojoval na přelomu 60. a 70. let pro Československo jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile na mistrovstvích světa. Na letní olympiádě v Mnichově v roce 1972 skončil v individuálním závodě devátý. Kvůli sportovní přípravě si o necelé dva roky prodloužil studium na vysoké škole. Když šel do důchodu, správa sociálního zabezpečení ale zmíněné dva roky při výpočtu jeho důchodu vynechala. Protože se ombudsmanovi nepovedlo úřady ani ministra práce a sociálních věcí přesvědčit, že takový postup je špatný, rozhodl se případ zveřejnit.
Veřejný ochránce práv by uvítal, kdyby se občanské spolky mohly opět víc zapojovat do řízení o povolování staveb. Od roku 2018 se totiž po poslední změně předpisů nemohou spolky účastnit velké části povolovacích procesů podle stavebního zákona. To se mohlo změnit díky aktuálně projednávanému návrhu zákona o jednotném environmentálním stanovisku, který zahrnuje i úpravy zákona o ochraně přírody a krajiny. Ombudsman tento návrh už dříve připomínkoval. Do Sněmovny se ale nakonec dostala k projednání verze, která s větší účastí veřejnosti nepočítá.
Ombudsman i jeho zástupce chtějí úřad připravit na možné přijetí dalších lidskoprávních kompetencí. Veřejný ochránce práv už nyní řeší řadu otázek spojených lidskými právy nebo právy dětí. Česká republika se připravuje na zřízení funkce dětského ombudsmana a nezávislé instituce na ochranu lidských práv (NHRI). Obojí u nás – na rozdíl od většiny evropských zemí – totiž dosud chybí.
Jádrem problému bylo proplácení cest na lékařská vyšetření. Nevidomý pan Petr je i přes mnoho dlouhodobých zdravotních problémů aktivní nejen v osobním, ale i pracovním životě. Kvůli transplantaci ledviny a slinivky pravidelně dojíždí na kontroly do pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Na ombudsmana se obrátil ve chvíli, kdy mu zdravotní pojišťovna po šestnácti letech odmítla poslední cesty do Prahy proplatit v plné výši s odůvodněním, že mu stejnou péči mohou poskytnout i lékaři v bližší fakultní nemocnici v Ostravě.
Šestého ledna jsme si na Noci důstojnosti připomněli tragický osud Doroty Šandorové, kterou před dvěma lety usmrtil pečovatel. Minulý rok na systematické návštěvě Domovu pod lípou, kde žijí především děti, pracovníci Kanceláře ombudsmana museli nahlásit závažná zjištění. Ombudsman kvůli špatnému zacházení s klienty podal na domov trestní oznámení. Naléhavý tlak na deinstitucionalizaci rezonuje ve společnosti stále více. Je zřejmé, že podpora, kterou stát poskytuje lidem s postižením, a to zejména těm s vyšší potřebou míry podpory, není dostatečná.
Už od podzimu 2018 se manželé ze Zlínska neúspěšně snaží napojit tři plánované rodinné domy na existující blízký vodovod. Přestože podle zákona o vodovodech a kanalizacích musí vlastník vodovodu takové napojení umožnit, pokud je to technicky a kapacitně možné, 16 z 25 soukromých vlastníků vodovodu manželům souhlas neudělilo. Podle zlínského magistrátu i krajského úřadu se tím vlastníci vodovodu dopustili přestupku. Ministerstvo zemědělství ale v září 2020 obě rozhodnutí úřadů zrušilo a přestupkové řízení zastavilo. Ombudsman ve svém šetření opakovaně vyjádřil nesouhlas s argumentací ministerstva, podle které se stavebník musí s vlastníkem vodovodu vždy předem dohodnout na konkrétním místě napojení na vodovod. Právní názor, že si stavebník nemůže sám určit místo napojení, jde podle ombudsmana proti smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích. Protože ministerstvo odmítlo svůj přístup k této problematice do budoucna změnit, rozhodl se ombudsman o zlínském případu informovat veřejnost.
Kromě poznatků z aktuální série návštěv vazebních věznic probral veřejný ochránce práv tento týden s představiteli Vězeňské služby na jednání v Brně také aktuální změny ve vězeňství. O některá zlepšení podmínek se v rámci ochrany práv lidí omezených na osobní svobodě zasadil právě ombudsman.
Dorota Šandorová zažívala řadu let týrání ze strany pečovatelů. Jeden z nich ji před dvěma lety právě v noci z 6. na 7. ledna zabil – zalehl ji, brutálně zkroutil ruce za záda a plnou silou jí tlačil na hrudník, až upadla do bezvědomí a udusila se. Soud pachatele odsoudil za vraždu, následně ji překvalifikoval na usmrcení z nedbalosti. Tato událost až do loňského listopadu nepronikla na veřejnost a neobjevila se ani v odborných kazuistikách. Dnes jsme si i my v Kanceláři veřejného ochránce práv spolu s lidmi na dalších místech po celé České republice Dorotu Šandorovou připomněli.
Fotografie zachycující průběh Noci důstojnosti v Kanceláři veřejného ochránce práv.
Veřejný ochránce práv připomínkoval aktuální Zprávu o stavu romské menšiny v České republice za rok 2021. Vadilo mu například, že autoři Zprávy zařadili jeho snahu o širší diskuzi o tématech spojených s romskou menšinou do kapitoly týkající se takzvaného anticiganismu, tedy po bok případů slovních či fyzických útoků na Romy.